S hudbou proti kultuře strachu
Olga Pavlova
"Chceme, aby naše aktivita odpovídala i svou formou našim představám. Protestujeme proti represivním opatřením, která nám nabízejí spoutaný, šedivý a nudný svět – chceme proto, aby náš protest byl svobodný, barevný a kreativní, aby nevycházel od několika organizátorů a organizátorek, ale od všech účastníků a účastnic."
Informační leták FNF Praha
Jedenáctého října prošel Prahou pátý ročník Do It Yourself karnevalu, letos pod názvem Svoboda místo strachu. Asi dva tisíce lidí v barevných maskách a se spoustou ozvučených aut si nejen užily výjimečně teplou sobotu, ale také se rozhodly něco vyjádřit.
První karneval v tomto duchu se konal na jaře roku 2003. Jeho smyslem bylo sebevyjádření kultury do-it-yourself (udělej to sám), tedy takové kulturní tvorby, která nerozděluje lidi na producenty a konzumenty, ale chce po nich zapojení a aktivní účast. Forma karnevalového průvodu (se spoustou ozvučených technařských aut, tzv. soundsystémů) byla pro takovou kulturu ideální – každý účastník měl přijít v masce vlastní výroby… Dlužno dodat, že účastníků bylo vždy pochopitelně více než masek, a tak není divu, že se v letáčcích na další ročníky (2004, 05, 06) objevovala hesla jako „kdo přijde bez masky, je toy“.
Přelomovým momentem byl rok 2005, ve kterém došlo k brutálnímu policejnímu zákroku proti technoparty Czechtek. Následné protesty se poměrně brzy proměnily z hlediska technařů spíše v politický spektákl – a tak se pro ně stal příležitostí vyjádřit protest další, narychlo uspořádaný technařský karneval. Ještě roku 2006 se karneval konal, pak jej ale organizátoři kvůli problémům s úřady a také pro zklamání z upadající dynamiky akce a upadajícího zapojení účastníků neuspořádali ani na jaře 2007, ani o rok později.
Letošní karneval získal novou motivaci – stal se nejen přehlídkou tvořivosti jedné subkultury, ale také vyjádřením protestu proti různým podobám kontroly společnosti a omezování svobody, ať už mají podobu celosvětové kamerové mánie nebo místních vyhlášek třeba o pití alkoholu na veřejném prostranství. Akce se uskutečnila v rámci celosvětového dne Freedom Not Fear (Svoboda místo strachu) a patrně na důkaz toho, že obavy z omezování veřejného prostoru jsou oprávněné, zakázal pražský magistrát původní návrh trasy průvodu.
Letošní karneval se od minulých ročníků lišil i v jiném směru. Dorazil velký počet soundsystémů, ve kterých hrálo nejen freetekno, ale i hardcore, hiphop, a dokonce i stará dobrá eighties hudba. O politickém účelu akce zazněl nejen projev mluvčího, odrážel se i v tématech masek jednotlivých účastníků. Oblíbené byly různé tvary kamer, chodící openkarta, televize a spousta jiných. Ve chvíli, kdy celý průvod nastartoval, moji pozornost připoutal vozík, ve kterém seděl sám Dionýsos obklopený ženami, květinami a pivem. Celá ta soustava se pohybovala pomocí dvou kol vpředu. Kulturní část doplnilo vystoupení kapel Unkilled Worker, Jonestown a Sporto a po ukončení akce i vystoupení hiphopové kapely IScream boys.
Bez ohledu na politiku a problémy patrně víc než polovina lidí přišla spíše proto, že měla v paměti atmosféru minulých ročníků, než kvůli podpoře politických účelů akce. Mnozí ale dokázali obojí propojit – ne snad bavit se a protestovat zároveň, ale vyjádřit protestní obsah formou, jakou se bavili.
Karneval Svoboda místo strachu tak v sobě spojil kulturu, hravost a protest, což se moc často nestává. Jednalo se o politiku, ale o jinou politiku než jak ji známe z televizních obrazovek. Nešlo totiž o moc, pozice či slávu – šlo o sebevyjádření a společenskou kritiku a propojení alternativního poselství s alternativní kulturou.
Olga Pavlova
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.
(8. 11. 2008, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2266