WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
Prázdná místnost, barevné zdi - Literární novinky

Prázdná místnost, barevné zdi

aneb výstava Komiks po svém
Ivana Bartošová



Když jsem se vypravovala do Rakouského kulturního fóra na výstavu Komiks po svém, netušila jsem, jaké mě to bude stát úsilí. Před budovou se sice nacházel transparent informující o výstavě uvnitř, nebýt však postaršího pána, který se jí u kolemjdoucích hlasitě dovolával, asi bych byla ztracená. Když jsem v jeho těsném závěsu nakonec skutečně dospěla k místnosti, kde se výstava konala, nestačila jsem se divit.
Nejenom, že výstavu nikdo nehlídal a našli jsme si ji v podstatě sami, ale dokonce se zdálo, že o ní nemá žádný zaměstnanec ani tušení. Výstava se nacházela v malé světlé místnosti a kromě pár desítek zarámovaných komiksů rozvěšených po zdech byla místnost zcela prázdná. Výstavu tvořily komiksy a animace minimalisty Nicolase Mahlera, díla rakouského komiksového spisovatele Heinze Wolfa a práce nezávislé skupiny Tonto Comics. Skupina, kterou sdružuje stejný názor na kreslení a vyprávění, pak prezentovala svoji tvorbu v zastoupení Edda Stroblová, Helmut Kaplan, Norbert Gmeidl, Michael Jordan a Clemens Stecher. Jejich práce působila zajímavě především proto, že příběh komiksu byl napsán dvojjazyčně (německy a anglicky). Komiksy, obrazy či různé koláže byly pojaty rozličným způsobem z hlediska grafického provedení, použití barev či materiálu (např. se mezi vystavovanými kousky nalézal i krabicový karton). Téma komiksů také nebylo jednotné. Někdy tvůrci vycházeli ze všedních událostí, které se snažili zesměšnit vhodně zvolenými popisky, jindy z komiksu čišel strach a postavám v něm šlo o život. Některé kousky byly úsměvné, některé nepochopitelné, někdy poodhalovaly vliv umělé inteligence, často šlo o různé náčrtky bez příběhu, což bylo u výstavy komiksu zarážející.
Když jsem byla asi v polovině prohlídky, již zmíněný postarší muž se ke mně přiblížil a řekl mi: „Tahle parta se vlastně vymyká všem zaběhnutým rituálům. A to je správný.“ S těmi slovy se rozloučil a odešel. Uvědomila jsem si, že ten pán měl pravdu. Je to opět něco jiného. A to „něco“ určitě stojí za vidění.



Ivana Bartošová



Komiks po svém
5.11.2008, Rakouské kulturní fórum
Výstava 3. 11.-5. 12. 2008

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.

(6. 11. 2008, 12:00)

Literární novinky

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2250