Bez mužů a bez zbytečných řečí
Ani o zarytých feministkách, ani o lesbičkách
Eliška Boumová
Třetí do češtiny přeložená knížka dánské spisovatelky Helle Helle Ženy bez mužů, za kterou dostala ve své zemi Cenu kritiků (2005), vtáhne čtenáře do obyčejného života dvou sester pracujících jako prodavačky na trajektech mezi Dánskem a Německem. Autorka si svým osobitým stylem pohrává s všedními situacemi a promlouvá v náznacích.
Při četbě Helle Helle musíme přistoupit na její pravidla hry. Vyprávění v náznacích: co se postavám honí hlavou a jaké jsou jejich pocity, si musí čtenář domýšlet. Dále se musíme vypořádat s faktem, že v první větě je naznačen závěr: „Během jednoho týdne umřeli čtyři“. Lehce detektivní zahájení koncem, k tomu absolutním koncem – smrtí – spojuje svými nitkami zvědavosti silné momenty (smrt sousedky, spolužáka, blízkého známého a kolegyně).
Vypravěčem je jedna ze sester, dvacetiletá Jana. Bydlí u starší sestry Tiny, která má půlroční dítě. Obě pracují v parfumérii na trajektech na trase Rodby – Puddgarden. Prostřednictvím vzpomínek se dovídáme ještě o životě jejich matky. Příběh není příliš složitý. Je o třech obyčejných ženách, jejichž skoro celý život se omezuje na jedno městečko. Také o mužích, kteří jejich životem jen prolétnou, a o náhodách, někdy tím suchým stylem vyhnaných do ironie a absurdního paradoxu. Popisné pasáže i rozhovory postav jsou minimalistické. Všechno podkresluje téma osamělosti člověka, které je probíráno z různých stran: ženy bez partnerů, lidé mezi lidmi a přesto sami, rodiče a děti, kteří k sobě mají daleko, úplná ztráta blízkého člověka, matky a poslední nejbližší osoby.
Když je slunce ještě pod obzorem, rýsují se pouhé obrysy. Všechno je v šeru všedního života, ale s přidáním světla, které je ukryto mezi řádky a nabývá postupně na intenzitě, je vše náhle plastické. Styl Helle Helle by se dal popsat: Takhle to prostě je, život je všední, náhody se nedají předpovědět a když se něco kazí, tak pořádně.
Helle Helle: Ženy bez mužů. Paseka, Praha a Litomyšl 2008. 144 stran.
Eliška Boumová
(27. 4. 2008, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese
http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2185