Co to zkoušíte na poctivý bavorský vobčany, pane Jožko?

Divadelní úroda minulého roku

---

Markéta Holanová



Nejrůznější pražské kulturní prostory patřily od 20. do 24. 2. nejrůznějším lidem. Konal se totiž šestý ročník divadelního festivalu Malá inventura. Cílem přehlídky je představit nejzajímavější premiérové projekty loňského roku.
Pořadatelskou štafetu převzalo po pěti letech občanské sdružení Nová síť. Hrálo se v klasických divadelních prostorech (Divadlo Minor), ale i na místech netradičnějších (Rock Café či České muzeum hudby). Divák se mohl nechat vtáhnout do víru tanečních představení (Pohádka po kapkách, L. Tretiagová, T. Marečková), okusit experimentální šálek čaje (Test.Ost.Er.On - hlas druhé strany, Stage Code) nebo bez hlesu sledovat pantomimická vystoupení (Albert se bojí, V. Švejda, J. Donlon). Když jsem se dozvěděla, že v programu figurují jména Jožka Lipnik a Hermann Schlechtfreund, bylo jasno.
Jedním z hostitelských prostorů bylo i Bio Oko. Specialitou Oka je uspořádání sedaček. Ve většině sálů jsou sedačky řazeny vzestupně - druhá řada výš než první, třetí výš než druhá, atd. Ze záhadného důvodu je v Oku nejvýše posazena řada první a v nejhlubším propadlišti se ztrácí přibližně osmá řada, odkud zřejmě vidíte jen hlavy a ramena diváků před vámi. 23. února diváci (téměř) zalehli ke scénickému čtení Jožkalipnikjebožíčlověkneumílhát No.7 aneb Bacha na ušatý stěny, pane Jožko. Jednalo se o „pokračování“ velice specifického projektu s pohnutou historií. Od listopadu 2004 do listopadu 2005 uvádělo nyní už zaniklé divadlo Nablízko představení Monstrkabaret Freda Brunolda. Mezi aktéry kabaretu se objevil renomovaný nakladatel a přední německý spisovatel Hermann Schlechtfreund, doprovázený začínajícím básníkem a novinářem Jožkou Lipnikem. Tyto dvě postavy si záhy vymohly vlastní prostor a prosinec 2004 je zrodem nepravidelného seriálu poloinscenovaných čtení, která zachycují setkání Jožky Lipnika s jeho velkým učitelem, Hermannem Schlechtfreundem.
Představení mívá jednu až dvě reprízy, následuje neurčitě dlouhá doba ticha, a poté se bez ohlášení vynoří další díl mozaiky. Jednotlivá čtení na sebe nenavazují, každé přináší nový pohled na obě postavy, každé mapuje dosud neprobádané místo v životě obou. Zůstává jen charakter těchto setkání. Jožka Lipnik je Hermannem Schlechtfreundem vždy zesměšněn a ponížen, přesto se stále oddaně vrací do Schlechtfreundova mnichovského bytu, aby si každou středu vyslechl nové šokující informace. Na minimální scéně (stůl, dvě židle, lampa, dva šálky s kávou) s minimálním obsazením (E. Jenický jako H. Schlechtfreund, V. Rašilov v roli J. Lipnika) se realizuje dokonalý příklad vzniku „mystické osobnosti“. Jediné, co na scéně sledujete, je proud slov - dialog, což na diváka klade vcelku velké nároky. Především v tom, pokud chcete někomu sdělit, o co vlastně ve hře šlo. V mé paměti zůstávají přibližně tři nejneuvěřitelnější informace.
Setkání sedmé bylo ve znamení tajných služeb, nastěhovaných ve světlíku. Celou lavinu událostí odstartovalo otištění Lipnikovy noticky o sjezdu všech 26 členských zemí NATO. Jak ale ví Hermann Schlechtfreund, a jeho zdroje jsou setsakra spolehlivé, členských zemí není 26, nýbrž 27. A země zbývající není jen tak ledasjaká, navíc se v NATO angažuje od samých počátků.1)
Vrcholným dramatickým momentem je však objevení dlouho hledané drogy pravdy v domácí lékárně Hermanna Schlechtfreunda. Jožka Lipnik z minulého setkání se svým idolem odcházel tak rozrušen, že navštívil Hermannovu koupelnu a z nalezených pokladů vytvořil posilující směs, kterou ovšem nevhodně zkombinoval s pivem, a tudíž si nic nepamatuje. Je ale na čase přestat vobelhávat německý vobyvatele a říc jim konečně pravdu, takže do koupelny, pane Jožko! Sofort!
Malá inventura si své spočítala, a do českých luhů a hájů se vydává i její sourozenec - Velká inventura, koncipovaná jako putovní festival, který během dubna a května v různých městech České republiky představí nové divadelní formy. Na programu budou projekty pražské i regionální, opět s širokým uměleckým záběrem, ale se stále stejným cílem – přesvědčit diváka, aby ztratil hlavu pro divadlo.
Markéta Holanová
Jožkalipnikjebožíčlověkaneumílhát! No. 7. Malá inventura. VI. ročník festivalu nového divadla, 20. - 24. 2. 2008.
www.malainventura.cz
www.novasit.cz
1) Vřele doporučuji kombinovat představení s filmem Plán 9 z vnějšího vesmíru (režie E. Wood), pak vám bude zcela jasné, co se vlastně na naší Zemi děje a kdo za to všechno může.



(27. 2. 2008, 12:00)

---

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2096