Kýchání do sazí

V sobotu 13. ledna se uskutečnil básnický pořad Kýchání do sazí.

Nejen organizátory básnické sešlosti překvapila nevídaná účast, kavárna U Tanečnice byla doslova plná k prasknutí. Básnický pořad zahájila třemi písněmi skupina Nový Hrábě, stejně tak jako minulý rok. Poté následovalo autorské čtení, provázené Ondřejem Urbancem. Jako první vystoupil Pavel Zdražil, který dal divákům ochutnat z připravované knihy. Zdražilovo okénko bylo krátké, zavedl nás do poetického kraje zasněžených hor, kde je neradno se zdržovat pod střechou porostlou ledovými rampouchy. Úryvky poetického textu okořeněného jemným horalským humorem provoněly prostor s cinkajícími pivními ušáky. Po skromném Zdražilově vystoupení představil svou poezii Marek ?Slimák? Slivanský básně pevně usazené na zem, s výrazným sociálním cítěním i jistou sebereflexí. Vychutnávat si dny volna, kolotoče žen a nechuť se vracet do zaměstnání dokázal Slivanský i svým vystupováním dokonale předat divákům, které několikráte rozesmál. Zesměšnění vlastního ega předvedl v pohádce o Kryse a Slimákovi, za což si vysloužil bouřlivý potlesk. Následoval Lukáš Trejbal v tvorbě podobný jak Zdražilovi tak Slivanskému, v básních zdůrazňuje motiv železnice, nádraží a vlaků jako symbol změny, nálezů a ztrát, loučení a shledání, možná očekávání věcí budoucích. Nezapomněl zarecitovat v undergroundovém prostředí známou česko-slovenskou báseň Ježíško. Své vystoupení zakončil kytarou a dvěma písněmi, první s vlastním textem a hudbou nasáklou motivy starých trampských odrhovaček, druhou píseň od Mejly Hlavsy - Muchomůrky bílé si s ním zazpívali i někteří diváci. Opět bouřlivý potlesk a srk z nového piva. Následoval Mirek ?Salám? Jilemnický a Ondřej Urbanec, nejprve prodiskutovali problém: ?Co tím chtěl básník říci??a to na příkladu tvory Petra Bezruče. Vlastní texty následovali poté, Jilemnický vtipně popsal srážku rybářů a horníků u rybníka Jakub, Urbanec přečetl nové dobrodružství nerozlučné dvojice nazývané Míma a Béba. Okénko obou autorů se neslo v duchu absurdního humoru a dada kompozicí.

Večer zakončila skupina Nový Hrábě, rok od roku hrající lépe. Při poslechu jejich hudby neustále dumám nad tím, proč jsou pouze regionálně známí, když hrají tak originální mix kombinující v sobě to nejlepší z art-rocku a folkové hudby. Fanoušci skupiny nepřišli o písně Kouzelníci, Milá, Jarní a mnoho dalších, vřele doporučuji návštěvu jejich stránek na adrese http://www.novyhrabe.cz, kde si můžete stáhnout jejich nejnovější nahrávku.

Kýchání do sazí bude opět putovní, ?V únoru navštívíme poděbradský klub Netopýr, poslední vystoupení proběhne v Kolíně s bardy místní scény. Vše ukončíme vydáním almanachu? dodal Lukáš Trejbal. Putování básnického pořadu budu sledovat, přesné termíny plánovaných vystoupení včas najdete v sekci akcí. A už dost!

Pro přesnější ilustraci nálady sobotního večera následuje text Mirka ?Saláma? Jilemnického.

POMSTA HORNÍKŮ

Na břehu městeckého rybníka Jakub sedí v létě po ránu tři rybáři. Splávky se koupou daleko od kraje vodní hladiny. Asi dvanáct hodin se vůbec nic neděje.

Poté začne zničehonic nejmladšímu chlapíkovi cukat prut a zároveň i koutky úst. Zasekne a přitahuje rybu ke břehu. Zbylí rybáři jej znuděně pozorují. Po vytažení se ukazuje, že úlovek je pěkná čudla. Tu se znenadání dva neúspěšní rybolovci zvednou a svého kolegu ošklivě zmrskají svými pruty. Ten se slazami v očích hazí čudlu zpátky do Jakuba. Pak všichni tři opět nahodí. Nastává teplá letní noc a kromě několika štípanců od komárů se na situaci u vody nic nemění.

V 9.36 ráno začne cukat splávek také prostřednímu rybáři. Prut se mu prohýbá o něco více, než předchozí den jeho mladšímu kolegovi. Průměrný kapřík je za chvíli na břehu. I tentokrát však zasáhnou pruty jako nemilosrdné zbraně a vysvobozená ryba letí za mlaskavých úderů dopadajících na tělo nešťastníka zpět do vody. Pak se všichni posadí zpátky, nahodí a vychutnávají si další příjemný den.

Nebudete tomu věřit, ale večer se poštěstí i třetímu rybáři. Rychle vytahuje z rybníka moc pěknou štiku, balí fidlátka a kvapem chce opustit místo. Po několika metrech je ale dostižen kolegy a výprask pruty zmaluje do červena i tělo nejstaršího muže.

Po vypuštění štiky se situace uklidňuje a slunce jako každý den zapadne nad nedalekým lesíkem. Trojice rybářů opět sedí na břehu a v provozování jejich koníčka jim nezabrání ani nástup tmy.

Lehce po půlnoci se ale stane něco nečekaného. Od lesa se oddělí skupinka lidí a blíží se k rybníku. Za pár vteřin se dá rozpoznat, že se jedná o asi 10 horníků, kteří mají na hlavě helmy s rozsvícenými svítilnami a jsou typicky špinaví.

Trio rybářů nechápavě zírá na partičku umouněnců, ti však jednají okamžitě. Pruty vytahují z vody, lámou je a hází do Jakuba. Během chvíle za pomoci několika chvatů posílají rybáře za jejich pruty. Baníci ještě chvíli vyčkávají na břehu, jestli žádný z mužů nevyplave. Nevyplaval. Po čase vytahují svačiny, bodře si vypráví o včerejší šichtě a volným krokem odcházejí zpět do lesa. Na břehu rybníka je opět klid a komáři nemají do čeho píchnout.

shrnutí

Účinkovali: Pavel Zdražil, Marek Slimák Slivanský, Mirek Salám Jilemnický, Ondřej Urbanec, Lukáš Trejbal a skupina Nový Hrábě

Datum: 13. ledna 2007

Místo: Nymburk, kavárna U Tanečnice

(Nymburk, 15. 1. 2007, 0:00)

vytiskni [=]

Tento článek zhlédlo 6365 párů očí.

Diskuse k článku

anonymní uživatel, 3 . 2 . 2012, 4:39

Pavle, aby si vylepšila svou pověst Jaklová, četl jsem dnes článek, který napsala do Obrysu-Kmene. Chce se samozřejmě uplatnit mezi těmi, kdo dělají Nymburku čest. Ptá se koho dnes zajímá poezie? Že poezie je mrtvá, že tak nás často počastoval některý knihukpec nebo nakladatel.
Jaklová kecá, jako to vždy dělávala, tím byla pověstná. Nikdy jsem se nesetkal jako milovník poezie s takovým blnázorem knihukpce. Ona se nás tady chystá , protože se obává, že už ani nedoufáme, že by poezie mohla někoho oslovit nebo učinit bohatší, k vastnímu komentáři možných příčin, to prý si nechá na jindy.
Vidíme, že už se tady zase začíná roztahovat, uplatňovat. Taky chce vydávat řecké básníky, to tam v tom Řecku pochytala, tak nás tady chce posadit na zadek, abychom všichni viděli, jak ta Jaklová je světová.
Tak ji zase tady někoho ulovila, kdo jí bude dělat vola.
K Evě Hrubé se nemůže ani postavit. To je osobnost. Až Jaklové busde o pár roků víc, bude z ní stará ošklivá krůta a herdegbaba, která bude nenávidět mladé a hezké telentované adeptky umění.Kdopak ji semj asi přitáhl a zařídil bydlení v Brně?

Už je to uděláno

anonymní uživatel, 5 . 3 . 2007, 12:07

Včera jsme se viděli s Pavlem na čtení v Kolíně a já mu to tlumočil.
Už jste se ale mezitím kontaktovali.
Tak ať se daří na festivalu poezie.
Lookas

anonymní uživatel, 28 . 2 . 2007, 2:00

hezký den. není tu někdo, kdo by mi dal nějaký přesnější kontakt na pavla zdražila? volám mu už týden na pevnou linku a nemůžu se mu dovolat. nic o něm nevím. pozvala jsem ho na festival do olomouce a potřebovala bych s ním nutně mluvit. prosím o jakoukoliv pomoc :-) děkuji soňa pokorná pokorna.sona@seznam.cz 739231219

Kýchaní do sazí - závěrečné shrábnutí

anonymní uživatel, 7 . 2 . 2007, 4:00

Dodnes na ten pořad vzpomínám, zvláště kvůli Novým Hrabím. Ten večer jim všechno sedlo - zvuk, návěštěvnost, sehranost. Byl to jejich nejlepší koncert, na kterým jsek kdy byl. Z literární části mi nejvíce utkvěla povídka o hornících a rybářích, to vím podle toho, jak jsem přese svou proklamovanou upjatost upřímně bavil. Umění na výši podle mě předvedli ještě Pavel Zdražil a Lukáš Treybal. Popravdě jsem ale z t+ch rozborů Bezruče taky nebyl moc moudrý. Došlo vůbec k nějakému rozboru? Jestli jsem nedával pozor, je to asi také tím, že vepředu neustále rušil neukázněný divák Binič. Shrábnuto. Zdraví Alesh

Všichni jsme Melen

anonymní uživatel, 18 . 1 . 2007, 4:48

Víš Michale, to byl rozbor Petra Bezruče s minimálním použitím Petra Bezruče - zazněla tak možná dvě dvojverší. Ale to bych rozhodně nepokládal za ukázky z díla. Šlo spíše o krásné dětské poznámky tužkou u jednotlivých kousků. Například u krásně lyrické a na Bezruče až poetické básně Motýl - také nezazněla - je dětskou rukou napsáno: "nezaslouží si lásku je odporný jako kaktus" (bylo citováno, ale to asi není Petr Bezruč). Přesto je pravda, že zazněl básníkův citát: "Sotva jsem vylezl z gymnázia, čichnul jsem si ke sklenici a pak už byl jen opilý." (možná není doslovně). Ale to zase není jeho dílo, to je dílo přírody.
Reagoval jsem na přispivatele, který tvrdil, že jsem si připravil jen dvě, tři ukázky z Bezruče, asi tam už pak nebyl...ˇ
óňa

.

To sem z toho Melen

koren, 18 . 1 . 2007, 2:56

V článku je uvedeno, že autoři použili dílo Petra Bezruče pro rozbor. Óňa píše, že se tam dílo Petra Bezruče neobjevilo... Pomóóóc :o)

Vždycky může být všechno lepší

anonymní uživatel, 18 . 1 . 2007, 11:12

Jako autoři děkujeme za všechny názory. Byť i kritické. Někomu se Kýchání do sazí líbilo, někomu zkrátka ne. Tak už to chodí. Nehrajeme si na žádné umění a nebereme se ani příliš vážně, od toho tady jiní. Neslibovali jsme žádný echt poetický večer ani recitační pásmo poezie, ale jen a jen autorské čtení. Doufám, že se najdou i tací, kteří přijdou zase příště. Třeba se jen tak pobavit, dát si panáka s přáteli, poslechnout si muziku a pokecat. Budeme rádi.
Jen bych si dovolil malou poznámku k předchozímu příspěvku. Nevím nic o tom, že by se kromě nějaké zmínky objevily ten večer dvě, tři ukázky z Petra Bezruče. To bych o tom, šmarjá, snad něco věděl!!!!
Všechny zdraví Óňa

Mohlo to být lepší

anonymní uživatel, 15 . 1 . 2007, 2:50

Až tak unešený z večera jsem nebyl, přesněji řečeno z jeho literárního pásma. Literárnímu pásmu chyběl nějaká spojovací myšlenka, návaznost a hloubka! Jediný kdo povýšil svůj vstup na umění byl Lukáš Trejbal, vlastní tvorba měla obsah a hudební vložka měla krásné poetické vyznění (Bílé mochomůrky). Pavel Zdražil snad ani svým skromným příspěvkem nemohl zanechat nějaký dojem a Slimák si spletl poezii s dadaistickým fanfaronstvím, plytkost jeho veršů nezakryl ani jeho příjemný hlas. Salám Jilemnický pojal svůj příspěvěk v duchu zesnulých Šimka a Grossmana a mně to vůbec nepřipadalo vtipné, bohužel, nemám pochopení pro takový výstup. Oňa Urbanec dělal ve svém vystoupení co mohl, ale nemohl zakrýt holý fakt, že si vlastně nic nepřipravil, dvě, tři ukázky z díla Petra Bezruče byly málo.
Nový hrábě je fenomén sám pro sebe. Slyšet je na živo je uchvacující zážitek. Teď ještě jde o to, přenést atmosféru živého vystoupení na desku a tam je problém, proč je jen NH regionální kapelou, mp3 na internetových stránkách zní jako slabý odvar excelentního živého vystoupení - nadupané bicí, melancholicko-doomová příčná fétna, emo/rock/psycho kytary.
Bravo Renda