Nikoliv ledové pustiny aneb Slavný Čech Julius Payer
Zuzana Hajíčková
Polární oblasti lákaly odedávna dobrodružné a badatelské povahy, aby je dobyly a podaly o nich svědectví. V dobách, kdy nebyly téměř zmapovány, či pouze částečně, vyžadovala cesta do mrazivých krajin notný kus odvahy. I dnes jí je přes veškeré civilizační vymoženosti zapotřebí.
Ledové pustiny jsou již prozkoumány, nic nám nezůstává skryto… Avšak opravdu pustiny? Slavné expedice minulých století odhalily něco jiného – pestrou krásu polárního světa. Dokládají ji nejrůznější přírodovědné filmy, kouzlu těchto oblastí bude věnován rok 2007. Můžete mu podlehnout už nyní ve stejnojmenné výstavě Kouzlo polárního světa pořádané Galerií Chodovská tvrz v rámci Mezinárodního polárního roku 2007 (www.chodovskatvrz.cz).
Jedním z doprovodných programů bylo promítání dokumentárního filmu „Die Eisfalle“, jenž zachycuje významnou rakousko-uherskou výpravu na Severní pól v letech 1872 - 1874. Je významná i pro nás, neboť v ní byli zastoupeni také Češi (Josef Pospíšil, Eduard Orel, Ota Kříž a Gustav Brosch); Čechem byl samotný její vůdce, teplický rodák Julius Payer (1841 - 1915), kartograf, malíř, spisovatel a polární cestovatel. Byla to jeho třetí cesta na sever, o rok dříve se proslavil spolu s Carlem Weyprechtem (1838 - 1881) výpravou na Špicberky. Arktický badatel, geofyzik a námořní oficír Weyprecht se této expedice opět účastnil.
Dva lidské životy nás dělí od vyplutí lodi Tegetthoff, jejíž posádka měla ve službách rakousko-uherské monarchie prozkoumat poslední bílé lvy Arktidy, doplout buď co nejblíže k Severnímu pólu, nebo se dostat podél severního pobřeží Sibiře na východ, do Asie. Svůj úkol výprava nesplnila. Musela opustit loď zamrzlou v Severním ledovém oceánu. Císařův věhlas přesto rozšířila – podařilo se jí objevit neznámé souostroví, jež nazvala Zemí Františka Josefa. Houževnatost členů posádky tak byla nakonec odměněna, ledová říše si vyžádala pouze jedinou lidskou oběť. Z nebezpečné cesty přivezl Weyprecht vzorky a popisy rostlinstva, Payer četné kresby; některé výjevy z plavby po návratu zvěčnil v obrazech.
Hold této expedici toužil již od dětství složit rakouský režisér Helmut Voitl. Přesvědčil rakouskou televizi ORF a natočil pro ni v devadesátých letech spolu se svou družkou Elisabeth Guggenberger a se skupinou filmařů a alpinistů desetihodinový materiál přímo z míst, kudy se výprava ubírala. Náročný projekt trval šest let. Samotný dokument rekonstruující cestu expedice je dlouhý 90 minut, poprvé byl vysílán v Rakousku roku 2003. V České republice jsme jej měli možnost zhlédnout až letos, 30. 11. 2006, v Rakouském kulturním fóru v Praze, a to v originálním znění a za přítomnosti pana Voitla a jeho družky. V českém překladu jej možná uvede Česká televize v pořadu koncipovaném k Mezinárodnímu polárnímu roku 2007. Film získal v zahraničí značný ohlas. Rakouský režisér byl proto překvapen, že českému diváku dosud zpřístupněn nebyl, ačkoliv se podstatně týká českých dějin.
Dokumentární film je výjimečný nejen tím, že byl pořízen přímo v oblasti arktické Sibiře a Země Františka Josefa. Nejsou v něm totiž dle Voitla použity žádné počítačové triky; nehrají v něm skuteční herci, ale přímo filmaři. „Účinkovali“ i při –50 °C… Zimou a fyzickým výkonem filmařů chtěl režisér dosáhnout toho, aby se vžili do pocitů skutečné polární expedice a podali její co nejvěrnější obraz, což se jim skutečně podařilo.
Doufejme, že nám Česká televize zajímavý dokument zprostředkuje; kdysi slavný, dnes u nás zapomenutý Payer by si to zasloužil.
Zuzana Hajíčková
Litenky č. 3/23
(14. 12. 2006, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2006
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1808