Sladkokyselý duševní nálev pro jednu osobu
Lucie Břinková
…moh jsem se jen přeslechnout. Začíná – ne moc veselý – příběh jednoho Ohybače křížů, jenž se během 140 stran viditelně proměňuje a pere se nejen se sebou, ale i s blyštícími se sklíčky otcových brýlí, naivní matkou, věřící „babkou“, krásnou, byť hloupou sestrou i s tajemnou Lucií.
Marek Epstein, úspěšný scénárista, absolvent FAMU, přednášející na Filmové akademii v Písku, na chvíli opouští kumšt filmovací a představuje se nám jako spisovatel. Jeho debut Ohybač křížů je krátkou, promyšlenou novelou, mapující život tří generací jedné nefungující rodiny.
Petr – hlavní aktér, též vypravěč na nic nečeká a hned od začátků rozvíjí čtivý příběh o sobě a své rodině. Pětadvacetiletý kluk, jemuž se nepodařilo osamostatnit a začít plánovat budoucnost se svojí láskou Veronikou, kterou nám postupně představuje ve svých retrospektivních odbočkách, se pokorně vrací do svého dětského pokoje, který už mu vlastně ani nepatří. Tyranský otec ho totiž pronajal zvláštnímu Filipovi, jenž až otrocky miluje Petrovu sestru Alenu. Cizincem v bytě svých rodičů! Vydedukujeme při čtení primární pocit hlavního hrdiny novely, zvláště pak v situaci, kdy po krátké výměně názorů poslal před zraky „babky“, jak ji Petr nazýval, i své matky krutého direktora gymnázia, tedy otce, do prdele. Označme tento moment za zlomový bod rodícího se příběhu. „Babka“, která byla vždy nepřítelem, nad svým synem – Petrovým otcem – dávno zlomila hůl a z každé návštěvy si v kapsách odnášela „flusance“ od svého vnuka, se proměňuje v kouzelnou babičku nabízející v šanc svůj kvartýr. Petr neváhá ani minutu, využije Filipovi nepřítomnosti v „jeho“ pokoji a vydává se vstříc novému životu.
Nejprve je největší přítel grog, postupně se jím stává rafinovaná babička, která má dar nenápadné manipulace s lidmi a nakonec nová láska Lucie. Grog se nakonec neosvědčil. Babi se stává pro Petra rodinou. V době její nemoci s ní hraje karty, vaří jí čaj, a dokonce se kvůli ní začne připravovat u zajímavého, leč pochybujícího polského faráře na svátost křtu, aby tak alespoň trochu odčinil otcovo chování vůči své matce. Nejlepším lékem se však stala tajemná, psychicky labilní, vylekaná maturantka Lucie. Přes doučování z matematiky se zrodil nový křehký vztah dvou rozdílných lidí. Bohužel nedočkavost je špatná vlastnost a občas rozbije i tvrdý kámen. Nezbývá pak nic jiného, než trávit tři hodiny ve vlaku a přemýšlet o novém lepším začátku a o cestě k Lucii.
Kříž se ohnul. Epstein pro čtenáře tak uzavírá dosavadní život Petra a jeho rodiny. V domě po zemřelé babičce se přestavuje. Otec se cítí vinen a snaží se své chování napravit. Bohužel je pozdě, ale… co my víme. Na starých základech se staví ta nejkřivější zeď mezi dvěma samostatnými vchody. Možná se někdy ta zeď sesype a společně s ní i bariéra mezi otcem a synem.
I když je Epsteinův příběh čtivý a kompozičně propracovaný (retrospektivní obrazy), na některých místech mu škodí patetické, občas nelogické a neinvenční používaní rozvitých přívlastků, metafor a přirovnání. Med se svíjel na hroudě bílého másla. Na tom si má čtenář pochutnat? Vše jako by opravdu vycházelo z úst mladého vysokoškolského studenta, který používá mladistvý slang, vulgarismy a všechna přídavná jména vyřkne s obecně českou koncovkou -ej.
Ačkoliv by se tato novela po menších úpravách mohla stát scénářem pro dnes velice oblíbený televizní žánr, najdeme v ní i spoustu okamžiků, které nás udržují v určitém očekávání a napětí a které nepotřebujeme naservírovat v ostrých barvách televizní obrazovky, jak tvrdí jiní. Myslím, že pokud budeme přistupovat k tomuto textu s tím vědomím, že ho psal scénárista, který je filmovými akademiky kritizován pozitivně, dostává se nám do rukou slušný příběh tak trochu mapující svět dnešního mladého člověka, který se snaží nějakým způsobem se neztratit v tom obrovském světě lidských charakterů a těm nejvšímavějším čtenářům přináší i sladkokyselý duševní nálev pro jednu osobu.
Epstein, M.:Ohybač křížů. Labyrint, Praha 2006, 140 s.
(14. 10. 2006, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2006
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1685