WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Debata k článku "Jeden jediný den…"






Den pro sebe
anonymní uživatel, 12 . 1 . 2006, 12:50
Je sobecke si prat takovy den jen pro sebe od jinych, ale pro si ho neudelas sama? Cas od casu si takovy den "zaridim":) V ten den delam jen to, na co mam chut a na co bych si normalne neudelala cas. Takovy muj den si pak uzivam dosyta. Jdu treba nekam do prirody nebo navstivim nekoho, koho jsem uz dlouho nevidela a ten den se pretvarovat fakt nemusim... a hlavne ten den zapomenu o tom, ze existuje mobil - proste ho vypnu. Pak uz jsem naprosoto spokojena - ke stesti mi staci malo:)) Ne, ze bych mela neco proti komunikaci s prateli, ale cas od casu taky chci mit naprosty klid. A svuj mobil nekdy uprimne nesnasim, protoze citim, ze mi bere mou svobodu a ze mne neustale kontroluje - co delam, kde jsem, s kym jsem, proc tam jsem, jak se mam...no znate to, ale to by bylo zase na jinou debatu;) Treba jsem idealistka, nekdo si mozna pomysli, ze jsem sobec... ale i presto si myslim, ze takovy den si kazdy z nas jednou za cas muze doprat!

RE: jeden jediný den
siksik, 5 . 1 . 2006, 1:43
Tak tady bych chtěl říct, že máš pravdu v jedné věci a to jak říkáš: Koho to zajímá? Nikoho. A taky, proč by mělo? Všichni mají svých starosti nad hlavu a ještě by si braly ty tvoje. A pokud starosti nemají tak proč by si špinili ruce s tvými. Jinak myslím, že to je hrozně sobecké od tebe chtít jeden den. Představ si co je na světě lidí a kdyby chtěl každý jeden den pro sebe. A teď si vem, že tebe se „chce jen“ sedět uprostřed chodníku, ale nemyslíš, že ne každého láká sezení uprostřed chodníku, ale třeba někdo si bude „chtít jen“ zahrát Carmageddon ve svým autě s lidmi na ulici. Někdo bude „chtít jen“ vyzkoušet jaký to je pocit někomu vystřelit mozek z hlavy, vyhodit továrnu do vzduchu… Prostě jsou dané nějaké pravidla a těch se musíme chtě-nechtě držet a každé vybočení má za následek nějaké to napomenutí nebo pokárání. Takže byť tebou tak bych rychle zapomněl na jeden den, byť jen na jednu hodinu! V dnešní době je naším údělem nosit masky a přetvařovat se k blahu jak svému tak okolnímu a šťastni ti, kteří je mohou jen na chvíli odložit, ale většinou je to jen v naších snech a fantaziích.


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek