O jiném výkladu přestavby
Hledá se viník pádu diktaturySilvie Strachotová
Studie historika Michala Pullmana zabývající se přestavbou v Československu v letech 1985–1989 před časem vyvolala značnou mediální pozornost zcela netypickou pro knihu akademického ražení.
Diskuzi vyvolala řada „provokativních“ tvrzení. Například to, že po Pražském jaru 1968 stabilita komunistického systému spočívala ve všeobecném konsensu, že v období normalizace měla většina společnosti dostatečně uspokojující životní styl, že během revoluce v roce 1989 disidenti nereprezentovali nespokojené obyvatelstvo a že celkový vliv disentu na rozpad komunistického režimu byl minimální.
Československo si jakožto země patřící do Východního bloku v polovině osmdesátých let osvojila sovětskou reformní myšlenku perestrojky. Studie Konec experimentu se zaměřuje na ekonomické aspekty přestavby, na reakce jednotlivých sociálních skupin a na ideologickou terminologii představitelů pozdní fáze komunistické diktatury. Oponuje pak zejména zjednodušenému binárnímu rozdělení společnosti na „špatný–negativní“ režim a „dobrou–pozitivní“ utiskovanou společnost. Pád komunistického režimu měl pak být zapříčiněn zpochybněním autoritativního diskursu (ideologie) společností jakožto důsledek perestrojky.
Problematické je pak i tvrzení, že od roku 1948 si společnost zvykla vyjadřovat se v různých „komunikačních kódech“ (odlišné vyjadřování v divadle, na veřejné schůzi, v rodinném kruhu). Spíš než o speciální kódy jde o střídání sociálních rolí, které je pro moderní společnost typické.
Přínos studie spočívá v rehabilitaci specifického ideologického „komunistického jazyka“ a jeho různého využití (předmluvy k odborným publikacím, proslovy komunistických pohlavárů,…).
Konec experimentu je práce, která vnáší do klasického výkladu pádu komunistické diktatury odlišný pohled a je rozhodně jednou z nejzajímavějších knih o moderních československých dějinách v poslední době.
Silvie Strachotová
Pullmann, Michal: Konec experimentu. Přestavba a pád komunismu v Československu. Praha: Scriptorium 2011. 240 stran.
(19. 12. 2011, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2011
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-3147