WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
Pohádky na talíři - Literární novinky

Pohádky na talíři

V hlavní roli jablko
Tereza Hýsková



„Jed jsem, sněd jsem: kaši z rendlíka, ucháč mlíka, pecen chleba, mámu, tátu, děvečku s jetelem, sedláka se senem, pasáka s prasaty, ovčáka s jehňaty a tebe taky ještě sním!“
Podobně jako Otesánek zkonzumujeme v dnešní době takřka cokoli – nejspíš proto dostala naše moderní (západní) společnost nálepku „konzumní“. Žijeme v nadbytku, který nám umožňuje bezmyšlenkovitě „hltat“ po tuctech třeba časopisy, knihy nebo filmy. Tenhle luxus si můžeme dovolit právě proto, že s jednou z našich základních potřeb – jídlem – si nemusíme dělat starosti.

Ale nebylo to tak vždycky a není tomu tak všude ani dnes. Je zatraceně těžké nemyslet na jídlo, když má člověk hlad. Jasně to dokazuje zkušenost našich předků, kterou s nimi sdílíme prostřednictvím lidové slovesnosti a jazyka, jímž je zaznamenána. Sice se říká, že „sytý hladovému nevěří“, ale vzpomeňme třeba na velké množství frazeologismů, pořekadel a přísloví, v nichž se jídlo vyskytuje (začít můžeme třeba u koláčů zasloužených po dobře odvedené práci).

Nejrůznější pokrmy pronikly nejen do malých folklórních žánrů, ale i do lidových vyprávění, jejichž hlavním reprezentantem jsou pohádky. No, řekněte, dovedete si představit třeba Honzu bez buchet? Za co že to proradná liška povozila Budulínka na ocásku? A copak nesla Karkulka babičce, než sama skončila v žaludku nenasytného vlka?

Daná potravina nemusí zdaleka jen pasivně ležet v košíčku nebo ranečku svého majitele, ale často sehrává důležitou úlohu. Zdánlivě obyčejná buchta (někdy dokonce stačí kůrka chleba) může posloužit jako prostředek k získání mnohem vzácnějšího artefaktu, je-li nabídnuta správné osobě. I takto nabyté kouzelné předměty se mohou týkat jídla – sice už někdejší lidoví vypravěči oceňovali víc otřásajícího se oslíčka, ale samoprostíracím ubrouskem by taky nepohrdli.

Ač o něco skromnější, stejně nevyčerpatelný přísun potravy jako čarovný ubrousek slibuje zázračný hrneček, dokud se mu neporučí „Hrnečku dost!“. Jak si jistě vzpomeneme, závěrečný povel ne všichni zvládnou, a tak se musí celá vesnice nakonec prokousávat kaší. Jídlo je hlavním motivem také v některých dalších pohádkách - například v již zmiňovaném Otesánkovi. Stále hladový klouček naštěstí nezůstane nepotrestán a podobně jako Karkulka s babičkou i oběti Otesánkova apetitu přečkají pobyt v břiše bez úhony.

Citlivější povahy možná zaskočí, že mlsný Otesánek se nezastaví před ničím, nicméně kanibalismus není v pohádkách vůbec ojedinělým jevem. V některých se objevují lidožraví obři, ale nejznámějším případem je ježibaba, která navíc k přilákání zbloudilých dětí užívá zcela unikátní perníkové obydlí.

Jindy jídlo slouží nekalým úmyslům pohádkových škůdců. Když zlá Holena vyhnala sestru Marušku na mráz, určitě neměla chuť na jahody mražený. Svoje si zkusila taky jiná Maruška, protože se odvažovala tvrdit, že sůl je nad zlato. Jak už to v pohádkách bývá, zlo je nakonec potrestáno a obě Marušky dojdou svého štěstí.

Nejinak je to v případě Jiříka, který jako správný kuchař musel ochutnat, co uvařil, čímž si ovšem zavařil u krále a na jeho příkaz vyjel do světa hledat spanilou pannu. V této verzi Zlatovlásky sice mají poslední slovo živá a mrtvá voda, ale na začátku stojí tajemný pokrm z hada, jenž dopomůže oběma svým konzumentům ke znalosti zvířecí řeči.

Pokusíme-li se o interpretaci motivů jídla v pohádkách, nejčastěji je můžeme považovat za prostředníka k vytvoření pomyslného žebříčku hodnot – jídlo znamená dostatek, ale je třeba si ho vážit – nenasytnost v jakékoli podobě bývá potrestána. Volba jednotlivých motivů má ale také hluboce symbolické významy. Ne náhodou nabízí přestrojená macecha Sněhurce právě otrávené jablko, navíc krásně červené. Jablko představuje v našem kolektivním vědomí významný symbol, stejně jako červená barva. Pro interpretaci Sněhurky se tak otvírají široké možnosti, kterých se v minulosti chopila například psychoanalýza. To už je ale o něco těžší strava…

(17. 12. 2011, 12:00)

Literární novinky

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2011
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-3139