Obětujme pěšce!
Já jsem lepší, já jsem tyDarina Jíchová
Českého vydání se dočkala novela Jiřího Gruši Dámský gambit. Je označována za putovní knihu a skutečně urazila dlouhou cestu, roku 1972 byla vydána v samizdatu, o 6 let později vyšla v Torontu, nově pro české oko vznikla dokonce až v prosinci 2010.
Děj se dá nastínit několika jednoduchými větami. Manželka si najde milence. Manžel se s tím musí vyrovnat. Ohraná zápletka je na světě, ale nebyl by to Gruša, kdyby to pojal tradičním způsobem. Manžel, hlavní hrdina i vypravěč oplácí nevěru nevěrou. Ve svých plánech zachází dál, než je hranice slušného chování. Vše se odehrává na pozadí vnitřních monologů, dialogů s mrtvým přítelem či dopisů s neživými adresáty.
„(…) jsem kočka,“ prohlašuje o sobě v jednom z dialogů vypravěč. Na rozdíl od zvířete však svých devět životů prožívá zároveň. Manžel, nebo Slint, jak mu něžně přezdívala žena, se den za dnem přeměňuje, obléká na sebe kůži milence a snaží se jeho chování vybrousit k dokonalosti, vnímá sám sebe jako lepší stín milence Hromádky. Celý příběh je prokládán dopisy. Skrze ně Gruša čtenáře zavádí do mysteriózního světa, kde se skutečné postavy mění v pouhé mlhavé osobnosti bez jmen a kde obrysů nabývají mrtví a imaginární společníci. Dopisy a vnitřní rozpravy zcela upozaďují roli lásky a nevěry.
O novele se nedá říci, že je snadným čtením. Chvilka nepozornosti a ztratí se celá pointa, postavy přestávají být samy sebou, nebo dokonce zemřou. Díla Jiřího Gruši jsou známa svým nevšedním pojetím erotiky a ženské mytologie. V knize Dámský gambit se vedle erotiky přenesené vyskytuje i její explicitní popis, který se z jemných náznaků stočí až k vulgaritě. I ženské tělo zastává roli kusu masa se všemi svými funkcemi, klady a zápory. Dílo vyšlo poprvé v roce 1972, mělo šokovat, změnit literaturu a její poetiku. V dnešní době nikoho nešokuje, nic nemění.
Připravte se při čtení, že ne všechno je tím, čím se zdá být. Dokonce ani dámský gambit není skutečným gambitem!
Darina Jíchová
Gruša, Jiří: Dámský gambit. Brno: Druhé město 2010, 92 stran.
(13. 3. 2011, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2011
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2988