Shakespearovské theatrum mundi
„Not of an age, but for all time“Tereza Hýsková
Kniha Shakespeare a jeviště svět Martina Hilského má předcházet ojedinělému počinu, který připravuje na letošní rok nakladatelství Academia. Oním napjatě očekávaným edičním zázrakem nebude sice nic menšího než souborné vydání Shakespeara v jednom svazku, už teď ale můžeme s jistotou říci, že Hilského nová monografie není žádným vedlejším produktem, nýbrž rovnocenným protějškem připravované publikace.
Budete-li ke knize přistupovat pouze jako ke komentáři plánovaného kompletního vydání Shakespearova díla, čeká vás milé překvapení. Chcete-li číst životopis nejslavnějšího renesančního dramatika, nevyhnete se zklamání. V této více než devítisetstránkové knize nenajdete ani žádné memoárové výlevy typu „jak jsem překládal Shakespeara“, místo toho vás Martin Hilský vtáhne do fascinujícího světa masek, kostýmů a líčidel, světa nesmrtelných příběhů a postav, jejich promluv a dialogů, přiblíží vám autorovu poetiku, jeho myšlení a imaginaci.
V úvodním slovu Hilský charakterizuje shakespearovské překlady jako dialog naší reality s alžbětinskou Anglií. Čtenářům úspěšně zprostředkovává své rozmlouvání „s renesančním myšlením a cítěním“ formou studií a esejů, které vznikaly v průběhu dvaceti pěti let souběžně s překlady a pro toto vydání jsou upraveny s ohledem na zaměření celé knihy. Mnohé jsou výrazně kráceny a v ediční poznámce se upozorňuje například na fakt, že publikace nemohla obsáhnout velmi bohatou inscenační historii děl. Kniha dodržuje tradiční dělení shakespearovských dramat na komedie, historické hry a tragédie, pět her je pak zařazeno pod označení romance. Samostatný oddíl je věnován sonetům a dvě krátké části pojednávají o zbylých básních a textech sporných, z Shakespearova díla vyřazených nebo ztracených. V těchto žánrově uspořádaných oddílech je vývoj Shakespearových textů mapován chronologicky.
Pečlivě promyšlená je i volba názvu, který odkazuje ke starověké, ale Shakespearem hojně využívané metafoře světa jako divadla. Prostřednictvím prof. Hilského poznáváte Shakespearovu genialitu a univerzálnost – to, proč neuvíznul na scéně londýnského The Globe, ale jeho jevištěm se postupně stal celý svět. Dílo Williama Shakespeara je zasazeno nejen do kontextu renesanční doby, ale i do širších kulturně-historických souvislostí.
V případě této publikace není sousloví „uvedení do kontextu“ pouhou prázdnou frází, ale přímo tématem celé knihy; budete překvapeni, jaké paralely Hilský v Shakespearovi nachází – jak texty vztahuje k sobě navzájem, k jiným literárním dílům i historickým reáliím. S obdivem můžete sledovat, s kolika zdroji a prameny musí být náš přední shakespearovský překladatel obeznámen, kolik jich musel důkladně prostudovat a při práci zohlednit (publikace je doplněna obsáhlým soupisem literatury a přehledným rejstříkem).
Ačkoli o odborné zdatnosti autora nebude zřejmě nikdo pochybovat, kniha není určena jen teatrologům, ale svým stylem je dobře přístupná všem příznivcům Shakespeara i prof. Hilského. Má být průvodcem po fascinujícím světě Shakespearova díla a napíšu-li, že vás do něj „vtáhne“, nebude to nijak nadsazené. Troufám si říct, že po přečtení si (stejně jako já) seženete dostupné shakespearovské adaptace a objednáte lístky na aktuální divadelní představení. Knihou se tedy naplnilo přání autora „alespoň částečně přenést na čtenáře pocit dobrodružného hledání smyslu a významu, prožívaný při psaní jednotlivých esejů“.
Martin Hilský v úvodu konstatuje, že Shakespearovy texty se citují v rozsahu, s nímž může soutěžit jedině Bible. Nakladatelství Academia samo označuje připravované vydání celého dramatikova díla jako „shakespearovskou bibli“. Také já si vypůjčím tuto paralelu – Hilského eseje nepřečtete za den nebo týden, ale stejně jako k Bibli se k nim i k Shakespearovi můžete vracet celý život.
Tereza Hýsková
Pozn.: „He was not of an age, but for all time“ – verš o W. Shakespearovi z dedikační básně Bena Jonsona; převzato z první kapitoly knihy Shakespeare a jeviště svět
Hilský, Martin: Shakespeare a jeviště svět. Praha: Academia 2010. 909 stran.
(5. 3. 2011, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2011
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2984