WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
Stará Praha nerezaví - Literární novinky

Stará Praha nerezaví

Čtenářská pouť pražskými romány Maxe Unterwassera
Petr Nagy



Spisovatel a známý mystifikátor Miloš Urban je jedním ze současných českých literátů, kteří ani na počátku jedenadvacátého století nepřestávají opěvovat půvaby naší metropole dob dávno minulých. Historická Praha se stává oblíbeným prostředím, ba i ústřední hrdinkou řady jeho děl – zejména “gotického románu z Prahy” Sedmikostelí, “božské krimikomedie” Stín katedrály a “pražského románu” Lord Mord.
Ponechme nyní stranou jakékoliv hodnocení zmíněných titulů, potažmo jejich autora. Neoddiskutovatelným faktem zůstává, že Praha v těchto prózách hraje vpravdě stěžejní roli – a právě její obraz, funkce či jiné aspekty budou předmětem naší krátké exkurze po hájemství Urbanových pražských románů. Město obecně patří k nejvytíženějším literárním kulisám, a tak i samotná Praha pochopitelně figuruje v nedozírné řadě (nejen českých) uměleckých textů – Miloš Urban je tedy jedním z posledních výhonků prastaré větve našeho písemnictví, mezi jejíž čelné představitele patří mimo jiné Jiří Karásek ze Lvovic, Gustav Meyrink či Franz Kafka.


Sedmikostelí: Nové Město


“Urbanova Praha ztělesňuje nemocný organismus, živou bytost a umělecké dílo současně, kterému je třeba vrátit původní podobu a ozdravit jej.” (Tomáš Vučka)


V tomto “gotickém románu z Prahy” se autorův sklon k archaizujícímu pohledu na dotyčné město projevuje dokonce v samotném tematickém plánu. Ezoterický půdorys vymezený sedmi pražskými kostely – sv. Karla Velikého, sv. Apolináře, sv. Kateřiny, sv. Štěpána, Emauzským klášterem, kostelem Zvěstování Panny Marie Na slupi a vzkříšenou kaplí Božího těla na Karlově náměstí – se stává originálním magickým pentagramem, v němž se posléze zhmotňuje duch notně idealizované (až utopické) středověké Prahy. – “Jde o to oddálit chvíli zániku. Zpomalit vývoj. Uzamknout ho, zmrazit. Monarchie nabízí pomalé, stálé plynutí, úctu ke starému, lásku k tradici. Neměnnost. Řád. Klid. Ticho. Čas. Oceán Času.” – Obyvatelé moderní metropole jsou konfrontováni se znepokojivě povědomým, a přesto cizorodým prvkem v samém srdci svého domova, s oním “městem ve městě”, okrskem nazvaným Horní Nové Město pražské.


Stín katedrály: Pražský hrad


“To, co z Urbana proniká takříkajíc do života, k srdci čtenářovu, je vědomí věků, hlas dějin, pozornost k tradicím.” (Josef Chuchma)


V “božské krimikomedii” se pražský topos mnohonásobně zužuje a jeho středobodem se stává katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Užší vymezení prostoru však umožňuje detailnější popis, což se vzhledem k přesunu klíčových motivů do interiéru jeví beztak nutným. – “Mezi kříži, číšemi, tabernákly, koltrýnami, relikviáři, ostensorii, šperkovnicemi, monstrancemi a ciborii stály ve vitrínách velké kovové busty, svatý Vít, svatý Václav a svatý Vojtěch, a dvě menší, svatá Ludmila a svatá Anna.” – Architektonická dominanta Hradčan i Prahy vůbec nám prostřednictvím autorova zasvěceného výkladu odkrývá mnohá svá tajemství a z pouhé ikony české metropole se rázem proměňuje v živoucí, záhadný a fascinující organismus.


Lord Mord: Staré Město


“Prahu autor – podobně jako už v Sedmikostelí a Stínu katedrály – zachycuje v její magičnosti spjaté s nelítostnou morbiditou.” (Michaela Hečková)


Děj Urbanova “pražského románu” je zasazen do židovského ghetta na konci 19. století, zmizelé čvrti rozkládající se kdysi na území dnešního Josefova a části Nového Města. Oproti Sedmikostelí však není autorem vyzdvihovaný prostor (potažmo epocha) nijak idealizován, realistické líčení nezakrývá jeho špinavost, potemnělost ani nebezpečnost – přesto je ghetto vnímáno jako významná lokalita, jejíž zkáza skrze smutně proslulou asanaci představuje dodnes nezhojenou ránu v samotném srdci Prahy. – “A Praha se těmi železnými bestiemi nechala ochotně ohryzat, dokonce je nechala proniknout do svého starého živoucího srdce a těšila se, že dostane orgán nový, že jenom tak může přežít a obstát v Evropě dvacátého věku.”


MILOŠ URBAN (*1967) – prozaik, dramatik a překladatel (publikující též pod pseudonymy Josef Urban a Max Unterwasser), absolvent anglistiky a nordistiky na FF UK, kmenový autor a od roku 2001 i redaktor pražského nakladatelství Argo.


Petr Nagy


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 7, č. 3 (47), 2.3. 2011.
(3. 12. 2010, 12:00)

Literární novinky

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2010
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2965