WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Papír je mrtev, ať žije papír!

Svazování literárních blogů do knižních vazeb
Karolína Demelová

„Milédeníčky“ se dnes přestěhovaly ze zápisníčků schovaných pod polštářem na internet a strach, že si váš deník přečte maminka, vystřídal strach z toho, že vás nebude číst nikdo.


Necháme teď stranou gigabajty růžových blogísků i seriózní a odborné blogy a klikneme na ty, které by se daly označit jako literární. V poslední době se totiž začalo objevovat čím dál více knih, jejichž rodištěm je právě virtuální prostor.

Klasický scénář: píšete si už delší dobu blog a v komentářích pod příspěvky vám pravidelně tleskají smajlíci vašich přátel. Ti pošlou link na váš blog svým přátelům… A najednou se stanete výsledkem magické rovnice „znají mě lidé, které neznám“ – jste známý, což je už jen krůček a půl od slávy! Tím podstatným krokem je objevení vašeho blogu nakladatelstvím, které se rozhodne vydat ho v knižní podobě. Díky takovému blogu ze sebe můžete udělat tajemnou legendu (Ostravak Ostravski), vdát se (Expanze na Mars) nebo se prostě stát „opravdovým“ spisovatelem.

Otázkou nejprovokativnější zůstává, nakolik můžou fungovat texty psané primárně na blog v papírové podobě. Text na internetu se musí klikajícímu čtenáři zakousnout do krku, aby byl ochoten dočíst ho až do konce a nepohřbil váš blog červeným křížkem v pravém rohu. Musí ho donutit kontrolovat vaši stránku nejlépe každý den s napětím, jak to nakonec dopadne s tou holkou, kterou už měsíce balíte, a jak s těmi, které cestou za Vysněnou potkáváte. Podstatnou část kouzla blogu možná knižní vazba zadusí a tiskařská čerň odhalí spoustu chyb, kterých si mezi kontrolou mailu a psaním vtipného statusu na Facebooku nikdo nevšimne.

Tato otázka se dá samozřejmě položit i obráceně: bude někdo číst „papírové“ texty na internetu? Nobelovou cenou ověnčená spisovatelka Elfride Jelineková se rozhodla publikovat svůj poslední román Zášť pouze na svých webových stránkách. Jste ochotni sednout si s kávou k počítači a několik hodin „listovat“ myší?

A poslední otazník závěrem: měli bychom vůbec míchat papír a internet dohromady? Nejsou to náhodou dva svébytné světy se zcela odlišnými pravidly?


Karolína Demelová


Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 5 (43), 13.5. 2010.

(11. 4. 2010, 12:00, přidal uživatel karolina.demelova)

Související články

Debata k článku

Úsměvné
anonymní uživatel, 1 . 8 . 2010, 2:45

Moc hezky napsané a úsměvné. Bohužel to, co považujete za nemyslitelné, nastolením otázek na konci, je už dnes realitou. Papír je svým způsobem mrtev. Knihy ale ne. A to je rozdíl. Rovněž málokdo čte z internetu, což je poněkud zavádějící prohlášení (u zmíněných otázek na konci článku) Existují jiné formy "papíru" elektronického, které za pár let klasický papír zcela nhradí. Je to jen otázka technologii a velkovýroby. Navíc přenášení digitalizovaného textu z internetu jako nosiče informací do jiných médii než je klasický papír má nesporné výhody, které jsou už dnes technologicky zvládnuté. Osobně chápu vaše nadšení pro papír, mám ho také, na jistých místech, ale co se týče knih se mýlíte a doba je neúprosná. Také už dnes neryjeme do kamene a nepíšeme na hovězí kůži. Váš článek proto je jen stařeckou nostalgijí nad mizející minulostí bez sebevětších znalostí problému. Nic méně píšu Vám to proto, protože ve vás tuším mnohem větší nadání pro hledání souvislostí. Držím palce. Litenky mají docela dobrý základ...))Mik Herman, citarny.cz


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek