Nejen romantismem spojení
Polští autoři v ČecháchMichaela Petránková
Polská literatura si v Čechách drží stále své dobré postavení ve srovnání s literaturami jiných zemí.
Největší zájem je kupodivu o polský romantismus, a to Sienkiewiczovo Quo vadis. Na druhém místě je v prodávanosti jeho Potopa. Nejedná se však o nástup obliby polského romantismu, naopak, česká vydavatelství nabízejí poměrně pestrou nabídku současných titulů.
Prvním z nich jsou Chlípnice Michala Witkovského. Skandální román o dvou homosexuálech oslovujících se ženskými jmény a nostalgicky vzpomínajících na doby socialismu, kdy každý měl co jíst a kde spát, kdy byli mladí a předháněli se, kdo „klofne většího vošousta“. Homosexuálové ztracení v dnešním světě vzbudili v Polsku vlnu pohoršení i obdivu za nekonformní přístup k tématu, které je v katolickém Polsku tabuizováno v mnohem větší míře než u nás.
Literárním šokem je i psychologická próza Magdaleny Tulli. Do češtiny jsou přeloženy dva z jejích čtyř zatím vydaných románů. Sny a kameny a Stehy zaujaly v Polsku svou naprostou nepoddajností jakékoliv ideji. V prvním z nich je text sestaven ze vztahů věcí a myšlenek, v druhém románu – výšivce - se čtenář ocitá kdesi mezi platonskými obrazy a tvrdou realitou skutečnosti. Na další dva romány Tryby a Skaza čeští čtenáři ještě musí počkat.
Stálicí se na českém knižním trhu stává Olga Tokarczuková. V minulém roce byl u nás přeložen Nejnovější román Běguni (titul zní stejně polsky i česky, odkazuje k staroruské sektě, která věřila, že tělo v pohybu je svaté). Stal se u nás, stejně jako v Polsku při jeho vydání v roce 2007, doslova událostí roku. Román je koláží mikropříběhů rozehrávajících se v čase lineárním, nikoli už cyklickém, jak to bylo v předchozích románech Tokarczukové Cesta lidí Knihy a Pravěk a jiné časy. V českém překladu je k dostání próza Poslední příběhy, která intimně rozvíjí tematiku smrti a odcizení, dále román Denní dům, noční dům, vytvářející džungli jungovských archetypů při popisu osudů jednotlivých postav, a nadčasové pojetí mýtu bohyně Inanny v knize Anna In v hrobech světa.
Za zmínku stojí také opravdu silná generační výpověď mladé prozaičky Doroty Maslowské Červená a bílá a Královnina šavle (v názvu není míněna zbroj). Otevřená vulgární zpověď rozvířila prach kritiky v katolickém Polsku tak silně, že v roce 2006 získala literární cenu Nike.
Michaela Petránková
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 5 (43), 13.5. 2010.
(11. 4. 2010, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2010
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2762