Městská knihovna v Praze a její čtenáři
Jak si je udržetLudmila Pechová
MĚSTSKÁ KNIHOVNA V PRAZE
Městská knihovna v Praze je největší knihovna v České republice. Zahrnuje 43 poboček, rozdělených do 6 obvodních knihoven po celém území hlavního města. Její knižní fond obsahuje přes dva a půl miliónu svazků. Zvláštností jsou také 3 pojízdné „bibliobusy“ se 20 stanicemi a pravidelným jízdním řádem.
Knihovna nabízí mnoho služeb, z nichž mnohé přesahují rámec běžného provozu. Pořádá informativní lekce pro děti a mládež (soutěže, besedy, tvořivé dílny). V rámci tzv. „Lidové univerzity“ připravuje vzdělávací a kulturní akce pro širokou veřejnost. Týká se to hlavně řady koncertů a výstav, přednášek, různých setkání se spisovateli a umělci, promítání filmů a dokumentů apod., k čemuž slouží i přednáškové sály v Ústřední knihovně na Mariánském náměstí.
Kromě klasických absenčních a prezenčních výpůjček knih, novin, časopisů, map, CD a DVD zde funguje i jedinečný projekt – tzv. Artotéka, kde si lze vybrat z nepřeberného množství obrazů a reprodukcí výtvarných děl.
Knihovna též zdarma nabízí přístup na internet a bezplatné Wi-Fi připojení. Umožňuje vracení knih i v jiných pobočkách a specifický systém blokací a rezervací přispívá k usnadnění výpůjčního procesu. Čtenáři mohou na k tomu určených místech zdarma zanechat své knižní dary pro jiné milovníky knih. Počítá se i se zrakově postiženými: program ZoomText v pobočce Hradčany umožňuje čtení lidem s vadami zraku. V několika dalších pobočkách lze použít zvětšovací kamerovou lupu.
Děti do patnácti let mají přihlášení zdarma a pro ty nejmladší jsou připraveny různé druhy materiálů: omalovánky, záložky, samolepky, placky. Na jejich přihláškách a průkazech se objevuje speciální logo s obrázkem modrého slona.
V roli průzkumníka
Březen je měsíc čtenářů a knihovna se v loňském roce rozhodla zeptat čtenářů, jak jsou spokojeni s úrovní poskytovaných služeb, jaké změny či zlepšení od ní očekávají, s čím se naopak neradi setkávají. Provedené výzkumy byly dva: jeden zaměřený na čtenáře odcházející; druhý na čtenáře aktivní. Odcházející čtenář sice vlastní průkaz, ale dlouho si nic nepůjčil a hrozí mu anonymizace údajů. Aktivní čtenář je starší šestnácti let a půjčil si nejméně pět knih za první pololetí 2009: realizoval zhruba jednu půjčku za měsíc.
U neaktivních čtenářů se výzkum prováděl telefonicky nebo formou elektronického dotazníku. Zhruba 46% z neaktivních čtenářů plánuje využít služeb MKP ještě letos, 26% nepřijde, další čtvrtina ještě neví. Knihovně tedy zůstane asi 20- 45% neaktivních čtenářů. Důvody jsou různé: změna osobní situace a místa pobytu, nedostatek času, nespokojenost s fondem (např. pro nedostupnost titulů a dlouhé rezervace); jiní si knihy raději kupují nebo služeb využívají, ale půjčuje jim někdo jiný.
Na otázky průzkumu, zaměřeného na aktivní čtenáře, odpovědělo asi 63% dotazovaných.
Cílem bylo získat názory uživatelů na různé aspekty jejich kontaktu s knihovnou:
a/ kvalita služeb
b/ znalost a úroveň využívání služeb
c/ spokojenost se službami apod.
Dotazník se též týkal názorů na knihovní fond, vyhledávání, webové stránky, technické zázemí knihovny, přístupu knihovníků ke čtenářům atd.
S knihovnou bylo spokojeno 92% čtenářů. Ze služeb by asi uvítali tyto:
E-mailový informační zpravodaj, sms servis, více knižních novinek a více výtisků od žádaných titulů, otevírací dobu i v neděli a v pondělí, možnost vypůjčit si ve své knihovně knihu z libovolné pobočky, více studijní literatury, možnost půjčit si elektronické knihy na dálku přes internet. Velký zájem je o upozorňování pomocí e-mailu na nové knihy, což se nyní již realizuje. Značná část čtenářů netuší, že se výpůjčky nemusí týkat jen knih a časopisů. Zhruba polovina uživatelů často nenachází to, co si potřebuje půjčit, také se setkává s velkým počtem rezervací na poptávaný titul. Čtvrtina čtenářů by uvítala jednodušší nalezení knížek. Jedna pětina netuší, co by si po vstupu do pobočky půjčila, desetině by pomohlo, kdyby byl nablízku knihovník a pomohl jim. Čtvrtina chodí pro oddechovou literaturu a kvalitnější si kupuje.
Nejvíce oceňovali práci knihovníků. Nejhůře hodnotili "sociální zázemí".
Takový je zběžný přehled výsledků, z nichž se některé daly předpokládat. Dobrou zprávou je, že knihovna se snaží na veškerých nedostatcích pracovat a pokud možno vyjít čtenářům vstříc. Průzkum byl velmi podnětný a splnil svůj účel.
(14. 3. 2010, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2010
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2680