Jak to bylo s českými knihovnami
Vývoj knihovnictví u nás od středověku do počátku 19. stoletíJan Dušek
Počátky knihovnictví v českých zemích jsou spojeny s křesťanstvím, se zakládáním klášterů, potažmo klášterních knihoven. Roku 993 byl založen sv. Vojtěchem první mužský benediktinský klášter na Břevnově. Druhý nejstarší benediktinský klášter vznikl v Ostrově u Davle.
Benediktinské kláštery měly již ve svých počátcích knihovny, neboť Benediktova řehole předepisovala členům konventu četbu knih. S rostoucím počtem církevních institucí v 11. století (Sázavský klášter, klášter v Rajhradě, Hradisku, olomoucké biskupství) se začaly více pořizovat opisy knih, které se upotřebily i ve školách, které působily při zmíněných institucích; v klášterech také existovala místnost pro jejich opisování – scriptorium. Později do českých zemí přicházejí premonstráti, cisterciáci a žebravé řády, v jejichž klášterech je též vyvíjena literární činnost. Soukromé osoby knihy vlastnily jen ojediněle, soukromé knihovny jsou spjaty až s přemyslovskými králi. U Přemysla Otakara II. se dá hovořit i o knihovně vědeckých textů.
Založením Karlovy university 7. 4. 1348 se otevřely dveře i cizí literatuře. Od poloviny 14. stol. začíná převládat papír nad pergamenem. Ve 13. a na poč. 14. stol. se objevují první významnější soukromé knihovny patřící panovníkům nebo církevním hodnostářům. Jejich vlastníky byli např. Karel IV., Václav IV., Jan ze Středy, Jan z Jenštejna či Vojtěch Raňkův z Ježova.
Za husitských válek bylo mnoho klášterů i knihoven poničeno, některé knihy se však podařilo zachránit převezením do jiného kláštera. V období humanismu se rozvíjejí kontakty s latinskou vzdělaností a také nastává rozmach soukromých knihoven, jejichž vlastníky byli např. Jan z Rabštejna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Alexius Třeboňský, Jan st. Hodějovský z Hodějova, kardinál František kníže Dietrichstein či Petr Vok z Rožmberka. Po husitských válkách začaly vznikat i městské knihovny, a to např. na Starém Městě, v Nymburce, Vodňanech. V tomto období byly knihy kladeny na police většinou vodorovně hřbetem ke stěně, což se pozná podle označení obsahu svazku na ořízce. V některých klášterních knihovnách této doby, zvl. minoritských, byly tzv. libri catenati, knihy připoutané řetězem k pultu lavice.
V období baroka se objevují bohatě zdobené sálové knihovny. Z nich lze zmínit např. knihovnu břevnovských benediktinů, strahovských premonstrátů nebo benediktinů v Rajhradě. Tu si nyní může prohlédnout každý, kdo se vypraví do Rajhradu na prohlídku Památníku národního písemnictví. Tato knihovna byla budována za proboštů Daniela B. C. Kavky a Jiřího V. Kotelicia z Hornštejna. Po třicetileté válce se klášter stával centrem vzdělanosti. Knihovna obsahuje nejen knihy teologické a filosofické, klášter pořizuje i literaturu světských oborů. Tak v tamější knihovně např. nalezneme pod písmenem A bible, pod B církevní otce, pod C teologické spisy, pod G a I se skrývá historické a zeměpisné knihy, pod N je matematika, M filosofie a O hospodářství.
Většina knih ze zámeckých knihoven je také barokního původu. Mezi nejstarší barokní knihovny patří ta ze zámku na Buchlově. Co do stáří spisů je důležitá knihovna ve Slavkově. Mezi významné moravské knihovny se počítá např. knihovna v Rájci nad Svitavou, která je zaměřena technicky a přírodovědecky, či knihovna v Mikulově.
Za osvícenských panovníků se u nás začaly zakládat i první veřejné knihovny. 30. října 1777 bylo oznámeno otevření Veřejné c. k. univerzitní knihovny. V 80. letech 18. stol. získala mnoho přírůstků ze zrušených klášterů. Od roku 1782 začala platit povinnost posílat povinný výtisk do Národní knihovny, neboť od tohoto roku pražští knihtiskaři měli odvádět Univerzitní knihovně jeden výtisk od každé knihy. Od roku 1807 tak již měly činit tiskárny celých Čech a pro nakladatele to platí dodnes.
Jan Dušek
Použitá literatura:
Cejpek, Jiří a kol.: Dějiny knihoven a knihovnictví v českých zemích a vybrané kapitoly z obecných dějin. Karolinum, Praha 1995.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 4 (42), 29.3. 2010.
(11. 3. 2010, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2010
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2671