Uchem do hlavy
Stručná historie a pokus o rozdělení mluveného slovaHana Bednářová
Rozhodneme-li se věnovat nějaký čas krásné literatuře, ne vždy je třeba dráždit oční nervy. Pokud k hlasitému předčítání nepřesvědčíme své blízké, nabídka analogových i digitálních kouzel by měla naše sluchové orgány dostatečně uspokojit.
Dobu prvního funkčního modelu zařízení schopného přehrávat zaznamenaný zvuk, Edisonova fonografu z roku 1877, můžeme považovat za dávno minulou. Ve dvacátých letech 20. století fonograf prohrál souboj s Berlinerovým gramofonem založeným na stejném principu. Dnes hmatatelným zvukovým nosičům konkurují nehmotné datové formáty.
Edison na jeden z prvních válečků, které používal jako záznamové médium, zachytil dětskou říkanku Mary had a little lamb, čímž předjal umělecké zpracování textu v podobě inertně zaznamenaného mluveného slova. Zprvu nahrávky na LP představovaly především další možnost, jak zprostředkovat psaná díla nevidomým. Produkce a výběr nahrávaných textů šly ruku v ruce s rozvojem techniky – se zavedením magnetofonových kazet v 70. letech výrazně vzrostl zájem o rozmanité podoby mluveného slova (kromě beletrie např. vzdělávací či instruktážní nahrávky). Současné stále volnější a snazší šíření digitálních záznamů poptávku jen podporuje. Na zdokonalení zatím čeká strojové čtení, které funguje jako pomůcka pro nevidomé.
Mluvené slovo představuje rozličně pojatá zpracování různých předloh. Jednou z nich je audiokniha – kniha namluvená v nezkrácené verzi. Takového zpracování se dočkaly například Osudy dobrého vojáka Švejka v podání Jana Wericha, přičemž repliky některých dalších postav přednesli jiní vynikající umělci. Největšího zájmu se v posledních letech dočkal Harry Potter a Kámen mudrců v podání Jiřího Lábuse, který namluvil všechny postavy. Prodej nahrávky vynesl autorům platinovou desku. Protějšek audioknihy v rozhlasovém prostředí představuje rozhlasová četba, která často probíhá na pokračování.
Zkrácené a jinak upravené literární nebo divadelní předlohy se k našim zvukovodům dostávají buď prostřednictvím MC a CD (např. moje oblíbená edice Za dobrodružstvím od Supraphonu), nebo jako rozhlasové hry. Tato zpracování využívají dramatických prostředků a mohou i překračovat žánr, jak v roce 1938 předvedla přesvědčivá fiktivní reportáž – adaptace Války světů.
Jako příklad záznamu divadelního představení září Divadlo Járy Cimrmana, které svými hrami zdobí snad všechna dostupná média a formáty od LP po MP3.
Tvorba pro děti a mládež v této podobě se těší dosti vysoké oblibě. Maková panenka v podání Vlastimila Brodského, Erbenovy pohádky Karla Högra, všichni ti Spejblové a Hurvínkové... Děti i rodiče plesají. O rozvoji schopnosti porozumět mluvenému textu ani nemluvě.
Cílem mezinárodního internetového projektu LibriVox (2005) je postupné namluvení nezkrácených podob knih, na něž se již nevztahují autorská práva. Texty nahrávají neprofesionální dobrovolníci. České stránky Království mluveného slova (2007) nabízejí informace o novinkách v příslušných vodách, zajímavé odkazy a také zastřešují Impérium elektronických knih a českou mutaci projektu LibriVox, do nějž se může zapojit každý způsobilý uživatel.
Rozhlasovou doménou pro šíření mluveného slova na našem území je především Český rozhlas 3 – Vltava, jehož literární redakce připravuje např. pro každý večer Četbu na pokračování, od pondělí do pátku vždy po půlnoci Četbu pod dekou nebo úterní Hru pro tento večer od osmé večerní. V programové řadě Vltava dětem mají nejmenší posluchači možnost projít se po Ostrově, kde rostou housle: každé nedělní ráno od devíti hodin jim redaktor Pavel Šrut nabídne vstup do světa poezie.
Český rozhlas 2 – Praha už léta každou sobotu po třinácté hodině nabízí celé rodině rozhlasovou hru, v neděli ve stejný čas pak pohádku. Každý večer dává tradičně nejmenším nezbedům dobrou noc Hajaja, vybírající nějakou pěknou autorskou pohádku. Následuje zábavně výchovný pořad Domino. Český rozhlas také začátkem loňského školního roku začal zpřístupňovat některá díla tzv. povinné četby – ze stránek jeho Čtenářského deníku lze stahovat zatím především česká díla v podání hereckých osobností. Mezi padesátkou děl dvacítky autorů figuruje např. Babička, Kosmova kronika česká nebo Veselohra na mostě. I student literatury může zajásat: Popřejme knihám sluchu!
stránky
http://librivox.org – mezinárodní projekt shromažďující dobrovolnické přednesy knih
http://chaves.cz – české mluvené slovo a elektronické knihy
http://www.tympanum.cz – vydavatelství specializované na audioknihy
http://www.rozhlas.cz/ctenarskydenik/portal – zejména česká klasika k volnému stažení
Hana Bednářová
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 6, č. 3 (41), 12. 1. 2010.
(16. 12. 2009, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2009
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2647