Byl Sauron ekoterorista?
Nejen tuto otázku zodpoví sborník Pán prstenů a filozofieStefan Segi
O filmu Petera Jacksona se prý říká, že je Pánem prstenů pro hlupáky. Kolektiv amerických univerzitních profesorů si dal za úkol sepsat Pána prstenů pro intelektuály.
Nejprve je třeba si připomenout, že ona filozofie v názvu nemusí nutně znamenat, že bude řeč výhradně o Kantovi či Husserlovi. V americké tradici se pod filozofií skrývá širší pojetí společenských věd. Pán prstenů je tedy pojednán z pohledu takových disciplín, jako jsou ekologie, enviromentalizmus, psychoanalýza, etika, komparatistika či srovnávací teologie. Samozřejmě, dostane se i na filozofii klasickou. Především tedy na Platóna a Nietzscheho. Právě nietzscheovská kapitola, nazvaná Überhobit, patří ve sborníku k těm nejpoutavějším.
O kvalitě esejů hodně napoví už jen pročítání stručných životopisů jednotlivých přispěvatelů. Například Prof. Thomas Hibbs je děkanem Honors College, přednáší na Baylor University a vydal dvě knihy o Tomáši Akvinském. Jeho příspěvek o prozřetelnosti je však vcelku čtivý a zábavný, hlavně však poučný. Kniha Pán prstenů a filosofie totiž působí dvěma směry. Pro znalce filozofie je zajímavá z pohledu možných aplikací jednotlivých přístupů na epické dílo, které nikdy nebylo míněno jako filozofický či náboženský traktát (alespoň to tvrdil sám Tolkien). Daleko početnější bude ale skupina čtenářů, která má načtenu románovou ságu, ale o filozofii se více nezajímá. Domnívám se, že takovémuto čtenáři může výběr textů velmi dobře zprostředkovat první náhled do myšlenek Platóna, Kanta či Nietzscheho.
Samozřejmě, ne všechny příspěvky jsou na špičkové úrovni. Článek o ekologii ve Středozemi by dokázal sesmolit leckterý aktivista. Naopak například esej „Můj Milášek“ přináší nesmírně zajímavý pohled na prsten jako na zdroj fetišistické slasti. Celkově se dá říci, že kvalitní články mají výraznou převahu a že američtí akademikové se Pána prstenů zhostili s nadšením a grácií, aniž by se stali nesrozumitelnými pro čtenáře filozofií nepolíbené.
Je jen těžké představit si, že by podobný počin mohl vzniknout v českém univerzitním prostředí. Například sborník o Jamesi Bondovi a Majoru Zemanovi Petra A. Bílka se vyznačuje podstatně užším metodologickým zaměřením i nižší srozumitelnosti laickému čtenáři. Možná právě nastal vhodný čas pro sborník Diskopříběh a fenomenologie. O čtenáře by jistě nouzi neměl.
Stefan Segi
Gregory Bessham: Pán prstenů & filozofie. Nakladatelství XYZ, Praha 2009. 354 stran.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.
(20. 3. 2009, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2009
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2384