Předkloňte se, přichází teploměr
Sedmdesát dílů seriálu Dr. House vychází knižněStefan Segi
Pokud jste propadli kouzlu uhrančivě modrých očí Hugha Laurieho alias Dr. House, určitě v tom nejste sami. Knižní průvodce seriálem ale nemusí uspokojit pouze fetišistickou touhu po neomylném doktorovi, ale může také přinést zajímavý pohled do seriálové problematiky jako takové.
Průvodce seriálem se skládá ze dvou částí. První je věnovaná pozadí seriálu a lze v ní najít neoficiální životopisy představitelů ústředních postav, životopis tvůrce a scenáristy a něco málo z geneze a recepce seriálu. Vzhledem k neoficiální povaze dokumentů se jedná především o citáty z amerického tisku, případně z fandovských webů. Celá kniha vlastně velmi dobře ukazuje, jak internet může působit na tištěnou faktografii. Průvodce seriálem je prošpikován odkazy na internetové zdroje, ale po prvotním podezírání si čtenář velmi rychle zvykne a zbaví se předsudků.
Biografická část je napsána v předvídatelném fanouškovském duchu, ovšem dobrý seriálový badatel vydrží a bude odměněn rozsáhlejší částí knihy, která následuje. Jedná se o podrobný popis každého dílu seriálu v prvních třech řadách. To je dohromady sedmdesát dílů a každému jsou věnovány čtyři stránky. Dohromady se tedy jedná o 280 stránek opravdových seriálových hodů.
Komentář k jednotlivým dílům je věcný a nepostrádá zdravý nadhled. Čtení epizod velmi dobře odhaluje vztahy mezi statickou a dynamickou složkou seriálu, takže například jako názorná ilustrace k teoretickým popisům Umberta Eca slouží skvěle. To si jistě musí uvědomovat i Paul Challen, který si poradil s repetitivní složkou tak, že ji bere jako přiznanou samozřejmost a věnuje pozornost prvkům a detailům, které jsou nalepeny na konstantní seriálovou kostru (řeč je například o teniskách, účesech a psychologických detailech postav).
Bez strhujícího audiovizuálního pojetí totiž formát detektivky z lékařského prostředí dokonale ztrácí na bezprostřední působivosti, protože Dr. House řeší případ stránku co stránku s ubíjející monotóností. Právě proto, že bez efektů se ztrácí empatie a emocionalita, na povrch vystupuje rafinovaná seriálová struktura. Pouze bonbónkem jsou pak filmařské i faktografické chyby, které jsou komentované na konci popisu každé epizody.
Časem popularita Dr. House jistě povadne a nemnozí pamětníci se s ním budou moci setkávat v reprízách na TV Nova Cinema, kam se dostanou seriály, o které už nikdo nestojí. Průvodce seriálem také časem čeká některé ze spodních míst zaprášené knihovničky. To by ale dobrému badateli rozhodně nemělo zabránit, aby kul železo, dokud je žhavé. Scénáristé Dr. House odvedli skvělou práci a vyhmátli nejeden archetyp. Jejich dílo zasluhuje pečlivé bádání a nejvyšší uznání.
Stefan Segi
Challen, Paul: Průvodce seriálem Dr. House. Nakladatelství XYZ, Praha 2008. 395 stran.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 4 (36), 16. 4. 2009.
(17. 3. 2009, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2009
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2365