WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.
V moci rudých zachránců - Literární novinky

V moci rudých zachránců

Když jsou jahody porosené krví
Andrea Fiřtíková



Román Jiřího Kupky Krvavé jahody představuje příběh Věry Sosnarové. Na základě vypravování jejího životního osudu popisuje utrpení rodiny, jež je trestána za svůj původ a provinění proti zemi, která nebyla nikdy jejich domovem.

Je konec druhé světové války, Brno právě osvobodila sovětská armáda, „blýská se na lepší zítřky“ a všichni jsou šťastni. I čtrnáctiletá Věrka a její devítiletá sestra Naďa jsou šťastné. Jen jejich matka mlčí v předtuše zlé budoucnosti. A nemýlí se.
Tříčlenná rodina je po osvobození města rudoarmějci zatčena kvůli matčinu ruskému původu a útěku z vlasti během občanské války (1917). Matka i dcery jsou odvlečeny do sibiřského gulagu. Těžká dřina, každodenní boj o přežití plný strachu a bolesti – ať už fyzické, nebo psychické. Střih. Téměř dvacet let života je pryč – dvacet let života přežitého, nikoli prožitého.
Román se skládá ze čtyř kapitol – Cestou křížovou, Peklo, Očistec a Doma, během nichž se z dospívající dívky stane třiatřicetiletá žena. Ačkoli je hrdince na začátku románu čtrnáct let, žádný dětský ani dospívající svět v knize nenajdeme. To odráží její předčasné dospění a také fakt, že děj nám autor zprostředkovává na základě vyprávění již zestárlé ženy, která na své utrpení pohlíží velice realisticky.
Autor tlumočí Věřin příběh v er-formě a jeho subjektivní postoje se v románu neodráží. Nesnaží se nic zlehčovat – užívá syrový popis děje k vylíčení doby. Až naturalisticky popisuje každodenní hrůzy. Nesoustředí se na líčení vnějšku, ale vnitřku. Neznáme fyzické podoby postav, ale jejich charaktery, kladné i záporné.
První dvě kapitoly jsou sice nejkrutější, ale zároveň nejčtivější. Děj plyne velice svižně a s Věrkou prožíváme každý její záchvěv strachu i bolesti. Autentická atmosféra se bohužel v následujících dvou kapitolách vytrácí.

Andrea Fiřtíková

Kupka, Jiří S.: Krvavé jahody. Mladá fronta, Praha 2008. 208 stran.

Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 2-3 (34-35), 12. 1. 2009.
(1. 12. 2008, 12:00)

Literární novinky

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2276