Vzpomínky na Mahavishnu
Walter Kolosky v knize Energia, vášeň a krása přináší příběh „nejlepší skupiny na světě“Stefan Segi
Když jsem jako šestnáctiletý kluk poprvé slyšel nahrávku Mahavishnu Orchestra, všechny mé sny o dokonalé hudbě se najednou splnily. Kapela zněla jako tři hlasité psychedelické skupiny hrající zároveň každá naprosto jinou skladbu. Co víc jsem si tehdy mohl přát…
Na druhou stranu je třeba si přiznat, že časy okouzlení skupinou kolem Johna McLaughlina jsou už dávno pryč. A jestliže autor knihy v podtitulu píše o „nejlepší skupině na světě“, je nutné si připomenout, že klasická sestava Mahavishnu působila na počátku sedmdesátých let méně než tři roky, vydala tři LP desky a největší publikum si získala jako předkapela Aerosmith. To není příliš impozantní bilance.
Stará láska ovšem nerezaví a Walter Kolosky se do práce o Mahavishnu Orchestra pustil s vervou a důkladností. Každý zdroj pečlivě ověřil, promluvil si snad s každým pamětníkem největší slávy skupiny a navíc se mu povedl jeden vpravdě husarský kousek. Podařilo se mu získat komentáře všech členů kapely, kteří spolu jinak nekomunikují a odmítají se podílet na společných projektech. Co mi v knize poněkud schází, jsou komentáře a recenze z dobového tisku, kterým se Kolosky nevěnuje a které by rozhodně stálo zato porovnat se současným pohledem na odkaz kapely. Takto působí hodnocení jednotlivých alb a koncertů poněkud fanouškovsky, bez žádoucího odstupu.
Monografie je psána chronologicky a je prokládána poznámkami a vzpomínkami žijících aktérů (bohužel ti nejzajímavější, Tony Williams a Miles Davis, přispět už nemohli). Koloskému zpočátku hraje do karet fakt, že každý ze členů Mahavishnu orchestra pocházel z jiné země a vycházel z jiného kulturního zázemí. První část knihy je proto nesmírně zajímavým čtivem, ve kterém se proplétají cesty pěti nesmírně nadaných instrumentalistů, kteří se znenadání ocitli nad propastí mezi jazzovou avantgardou a progresivními rockovými směry. Životní příběhy každého z protagonistů jsou nesmírně poutavé. Například Jan Hammer na poslední chvíli emigruje z Československa, aby se mohl v Americe stát jazzovým pianistou a Jerry Goodman se rozhodne opustit dráhu nadějného houslového virtuosa jenom proto, aby se jako bedňák mohl přidat k rockové kapele.
Ke konci bohužel knížka ztrácí napětí, obzvláště když autor na každé stránce přidává stále podobně vyznívající citáty o tom, jak hudba Mahavishnu někomu změnila život, uvedla ho do transu či přivedla k jinému pohledu na hudbu. Nakonec však nezbývá, než smeknou před vydavatelstvím Hevhetia. Nedá se očekávat, že by Energia, vášeň a krása byla nějakým finančním trhákem, ale šťastný jazzový fanoušek si ji jistě nadšeně zařadí na čestné místo do své útlé knihovničky. Hned vedle Milkowského životopisu Jaca Pastoriuse a autobiografie Milese Davise, pravé Bible všech vyznavačů moderní hudby.
Stefan Segi
Walter Koloski: Energia, vášeň, krása; Príbeh lagendárnych Mahavishnu Orchestra, najlepšej skupiny na svete. Hevhetia. Košice 2007. 306 stran.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.
(7. 11. 2008, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2265