Lehce diskordantní pár
Komiks o lásce a HIVSabine Smitko
Rozruch kolem úspěšných autobiografických komiksů nekončí. Novým členem se stávají „Modré pilulky“ od holandsko-švýcarského autora Frederika Peeterse a i tentokrát se dostává na oblíbenou kombinaci snímaní momentů a filozofických úvah.
Frederik Peeters: Modré pilulky
Ukázka z komiksu. Zdroj: www.komiks.cz
foto: sabine.smitko
© Frederik Peeters
Hned úvodní scénka naznačuje, že tu něco není v pořádku. Žena hledá na internetu slovíčko "diskordantní" a dozvídá se, že to znamená neshodný a nesouladný. Za ní sedící muž se rozčiluje, že diskordantním párem je označil zrovna doktor. Ano, Frederik miluje Cati a Cati miluje Frederika. Cati je ale HIV pozitivní a tohle je příběh o tom, jak se s tím Frederik vypořádává.
Modré pilulky nejsou chronologickým vyprávěním, nýbrž motivickým uspořádáním scén; autor seřazuje příhody podle asociativního řetězce vzpomínek. Hlavním tématem jsou především každodenní problémy života s infekcí HIV, jako je nebezpečí nakažení, a abstrahující reflexe o životě s těžkou nemocí. Důležitou roli ale také hraje vztah Frederika s malým synem Cati, pomalé přibližování a roustoucí, někdy až dojemná důvěra. Ze všech těch vážných a příjemných, melancholických a veselých momentů tak vzniká celkový obraz, který vytváří harmonickou jednotu.
Místy až nadměrná harmonie ale také odhaluje hlavní problém: text dělá, jako kdyby to všechno zase až tak velký problém nebyl a s příslušnou medikací a optimistickou myslí se dal beze stopy vyřešit. Zatímco David B. a Craig Thompson ve svých autobiografických komiksech Padoucnice a Pod dekou inscenují těžké postižení nejen jako věc fyzickou, ale také psychickou, kterou je postiženo a dlouhodobě změněno celé okolí, v Modrých pilulkách je HIV jenom objektivně a interně vyřešitelná příhoda. Jako člověka nás nepromění ani nespasí a o nemoci jako problému, který by se netýkal jenom tří hlavních postav, nýbrž celé společnosti, není ani zmínka. Nevyřeší to ani poslední metafyzická kapitola snu, která stojí sama o sobě a je jakoby na poslední chvíli přilepená k dílu, aby zachránila chybějící hluboké úvahy; být souhrnem a ukončením se jí ale nedaří. Recipienta, který byl připraven procítit emoce a zoufalství, očekává nepříliš dramatická, v částech vážná, ale nikdy ne negativní četba.
Modré pilulky se stávají hlavně příjemnou knihou, od které se ale dalo očekávat víc, a tak není divu, že nevzniká potřeba nad ní moc přemýšlet a ve vědomí se příliš neusadí.
Sabine Smitko
Peeters, Frederik: Modré pilulky. Mot, Praha 2008. 190 stran. Překlad: Hana Zahradníčková.
Tento text vyšel v časopise LitENky (Literární novinky), roč. 5, č. 1 (33), 24. 11. 2008.
(3. 11. 2008, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2230