Pedantství a posedlost botami
O tom, jak slizký může být strach z odpovědnostiEma Stašová
Boty a značky jsou hutné a zhuštěné, rozdělené na sedmdesát krátkých kapitol. Příběh je dávkován s přesností šíleného chemika; s každou další stránkou se zarývá hlouběji pod kůži.
Albín, majoritní ich-vypravěč, má za sebou funkcionářskou minulost. Do strany vstoupil, protože byl a je slaboch. Neumí se vzepřít, zato ukázkově dodržuje směrnice. Krom toho je pedant a fetišista přes boty. Ale i straníci Albínova „nevinného typu“ jsou odsouzeníhodní, naznačuje Zonová. Neboť přihlíželi a dopouštěli. Bohužel, Albín ani ve chvíli trestu, kdy je usvědčen ze závadných styků a ztrácí lukrativní místo na výsluní, odpovědnost za vlastní minulost nedokáže přijmout.
Boty a značky se prozáří barvami – fauvisticky děsivými, expresivně naléhavými, pointilisticky mrazivými i surrealisticky zvrácenými – tehdy, když přijde řeč na Albínův nezvládnutý vztah ke svobodomyslné manželce Eddě a synu Adamovi. Oba dva dusil pedanstvím, až je zcela ztratil. Už v předchozím Za trest a za odměnu se Zonová projevila jako vynikající autorka nuancí lidských vztahů. Vedle palčivých politických otázek jsou neopomenutelnou významovou součástí díla.
Román je i přes mírně rozmělněný konec (poslední asi čtyři kapitoly působí v jinak komplexní struktuře zbytečně) ostrý jako samurajský meč, který zrcadlí tu pokřiveně až do groteskna, tu s uzemňující věrností, ale nikdy a před ničím neuhýbá. Čtenáři není na rozdíl od Albína dána možnost letargie. Naléhavý text Anny Zonové jitří city, nahání husí kůží, způsobuje souhlasné kývání i šokované kroucení hlavou. Je výborný. Ale klid do duše vám nejspíše nevnese.
Ema Stašová
Zonová, Anna: Boty a značky. Torst, Praha 2007. 168 stran.
(25. 2. 2008, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2008
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2091