WEB UKONCIL PROVOZ. TOTO JE ARCHIV. NENI MOZNE SE PRIHLASOVAT.

Litenky

Zábavné punkové konzultace

Má překlad z finštiny budoucnost?
Ema Stašová

Trojice renomovaných překladatelů z finštiny se v půlce ledna sešla k veřejné diskuzi. Spolu s lidmi v sále Skandinávského domu se pokoušeli stanovit, jaká je budoucnost překladů z finské literatury. Zářná a prostorná pro desítky lingvistů, nebo pochmurná a stísněná jako lednové počasí toho večera?


Moderující Jan Dlask, doktorand finskošvédské literatury na FF UK, hned v úvodu vysvětlil, proč setkání Markéty Hejkalové, Jana Velkoborského a Vladimíra Piskoře s veřejností uspořádal. Od poslední debaty tohoto typu uběhlo jedenáct let (r. 1997 v rámci holešovického veletrhu) a její závěr vzešlý právě od tří výše jmenovaných byl krajně punkový: „No future!“

Zábavné punkové konzultace

Zábavné punkové konzultace (zvětšit)

Kdo očekával intelektuální, mírně uspávací debatu, byl vedle jako ta jedle. Trojka překladatelů v čele s ostrovtipem sršícím Piskořem si nehrála na vševědy ani proroky. S nadhledem komentovala současný hlad po všem severském, díky němuž vznikla řada spolků, do tuzemské distrubuce přichází více filmů a také se jako o život překládá. Podle Hejkalové, majitelky nakladatelství Hejkal v Havlíčkově Brodě a dvorní překladatelky Miky Waltariho, nadšení zase rychle opadne už proto, že se finským autorům nedostává řádné propagace.

„Bylo by lepší jmenovat knihy, které jste nepřeložil.“ Takto uvedl Dlask Jana Velkoborského, v jehož týpí spočívá vskutku úctyhodný počet finských skalpů. Ani on neoplýval optimismem. Za posledních dvacet let se sice z finštiny přeložilo přibližně stejné množství beletristických publikací jako za předchozí komunistické čtyřicetiletí, ale jejich zázemí se kvalitativně snížilo. „Česká literatura je stejně dobrá jako finská,“ prohlásil posléze Velkoborský laškovně, načež předložil publiku seznam našich autorů vydávaných v zemi Suomi: německy píšící Rilke s Kafkou a Kundera, který se překládá z francouzštiny. Jak jinak.

Vladimír Piskoř se zaměřuje na současné finské autory, namátkou Kariho Hotakainena, Juhu Seppäläho nebo Aska Sahlberga, a vydává je v malém nakladatelství Havran. „Editorka Havranu zkrátka zbožňuje finskou literaturu. Dokud se ale Finsko neprosadí u velkých nakladatelství, růžová budoucnost ho u nás nečeká,“ glosoval svůj pohled na věc. Poukázal také na neprůhledné rozdělování grantů finského informačního centra FILI, jež se k Česku leckdy chová macešsky.

Navíc, převádění textu z tak komplikovaného jazyka, jakým je finština, do naší úskalíplné mateřštiny je časově náročné a finančně se nevyplácí. „Čím déle překládám, tím déle překládám,“ upozornil Piskoř na fakt, že ani rostoucí zkušenosti mu práci neusnadňují. A to není jediná prodleva, s níž by měl potenciální mladý "translátor" počítat. „Na vydání svého prvního překladu Byla tady Soňa O. (od Anji Kauranen-Snellman) jsem čekala deset let,“ naznačila Hejkalová, proč si založila vlastní nakladatelství.

Finská literatura tedy podle Hejkalové, Velkoborského i Piskoře zůstává nepříliš perspektivní disciplínou překladatelství. „Takže to stále nemá cenu...“ povzdechl si Dlask. „Všechno má cenu,“ reagovala Hejkalová, „překládání je otázkou vášně. A je to povznášející činnost.“

Pro mě se však vynořilo ještě jedno lákadlo, proč se vrhnout na finský překlad. Byla jím právě ta svatá trojice Hejkalová, Velkoborský a Piskoř, provázaná skoro sourozeneckými vztahy. Neboť chcete-li překládat v tom našem rybníčku, musíte záměr konzultovat s hrstkou kolegů-rybářů, abyste náhodou nenastražili vějičku na stejného sledě baltského. A s nimi by mě to hodně bavilo.


Ema Stašová


Rámeček

Skandinávský dům tradičně zasvěcuje roční období jednotlivým severským zemím. Po Norském jaře, Dánském létě a Švédském podzimu nastala Finská zima. Mrzla až praštila od 27.11.2007, kdy ji do prostor SD ve Zlatnické symbolicky vpustila vernisáž olejomaleb. V průběhu prosince a ledna pak probíhal cyklus různorodých akcí, mj. Modrý večer o finské poezii, výstava City Home na téma tamní současné architektury či promítání filmu Zajícův rok. Letošní Finskou zimu završila přednáška o Mikovi Waltarim (23. 1. 2008).

(22. 2. 2008, 12:00, přidal uživatel ema.stasova)

Související články

Debata k článku


© Literární novinky 2004 - 2012 | ISSN 1804-7319 | redakce | mapa stránek
Prostor poskytuje: eldar.cz, web klokánek