Loser, ale šťastnej
Márius Kopcsay přijel, přečetl a potěšilBarbora Klimtová
Přiznávám, že jméno Márius Kopcsay bylo pro mě až do 15. 11. velkou (spíše absolutní) neznámou. To v žádném případě nemohl říct Martin Hudymač, průvodce literárními večery v Řetězové. Netajil se tím, že se mu Kopcsayovy knihy, hlavně poslední Domov, velmi líbily. O pár dní později mi v rozhovoru dokonce prozradil toto: „Kdyby měl někdo někdy najít pozůstatky naší doby, myslím, že by měl najít knihy Máriuse Kopcsaye. Citlivě pojmenovává určité zkušenosti, které důvěrně známe, a poskytuje nám určitou solidaritu, není to však nějaký žurnalistický záznam.“
Kopcsay četl hrstce návštěvníků hned ze tří titulů – Domova, Zbytečného života a neprodejné sbírky povídek autorů z Maďarska, České republiky, Slovenska a Polska. Množství čtiva spojovala jediná věc – hlavní hrdina a jeho vnímání světa i sebe samého. Pokusím se ho popsat co nejpřesněji – zklamaný muž, tak trochu skeptik, maličko cynik, který je přesto schopen vnímat děje kolem sebe s humorným nadhledem a který se svému okolí snaží vyhovět, vyjít mu vstříc, i když uvnitř to cítí jinak; muž trochu rozporuplný. Okolo popisu Kopcsayových hrdinů se vedla diskuze i v řadách publika. Musím říct, že názory nebyly jednotné.
Zbytek debaty s autorem však vůbec nebyl o literatuře. Sledovala jsem rychlý a vtipný ping-pong mezi Martinem Hudymačem a Máriusem Kopcsayem. Dozvěděla jsem se, že oba jezdili na ozdravné pobyty (kam přesně, to už moje paměť vypustila) a z čeho se léčili. Oba se také rozpovídali o tom, že už nejsou nejmladší (Hudymačových 29 je opravdu věk kmeta) a podpořili to vtipnými historkami. Dokonce už vím, co se Martinu Hudymačovi zdává… Jak se později ukázalo, sen o tom, že je slovenským králem, bude hrát svoji roli v příštím čtení s Radkou Denemarkovou.
Právě na jejím příkladu stihl ještě Martin Hudymač porovnat prodejnost oceněných knih
v České republice a na Slovensku, potom zazněla poslední povídka a byl čas odejít.
Během debaty jedna dívka pronesla, že Hudymač by knihy M. Kopcsaye doporučil kdykoli a komukoli, tak to zkuste!
LitENky č.2/28, roč.2007/2008
(29. 11. 2007, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2007
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2059