Knihy redakcí prolistované
Redakce LitENek
Laureátu ceny Rady severských zemí za literaturu, Karimu Hotakainenovi, vychází česky třetí titul. Finský provokátor v Chrámu svatého Izáka zachytil myšlenkové pochody ovdovělého sedmdesátníka spojené s hledáním cesty ke ztracenému synovi. Román je nečekaně melancholický a poetický, snad jen sarkastický humor, dávkovaný po troškách, připomene předchozí „drsnou“ Hotakainenovu tvorbu. Vtipné, trefné pasáže dotýkající se současné politiky pak z textu definitivně činí atraktivní čtivo i pro nesentimentální jedince. Mimochodem, víte, co začnou ukazovat švýcarské hodinky, nasypeme-li do soukolí hrst písku? Přece moskevský čas!
(est)
Hotakainen, Kari: Chrám svatého Izáka. Překlad Vladimír Piskoř, Dybbuk, Praha 2007. 144 strany.
Překladatelka, scenáristka a dramaturgyně Jiřina Tejkalová napsala svůj první román Můj řecký rozvod. Padesátiletá knihovnice Mirka se vydává na cestu do Řecka, aby se tam setkala se svým mužem a definitivně vyřešila dávno nefungující manželství. Během této cesty se postupně dozvídáme o Mirčině dosavadním životě - o dospívání, studiu na vysoké, o první lásce. Vypravěčka ho shrnuje takto: „Čekání. To je její život. Čekání na chvíle/ hodiny/ události.“ Pod horkým řeckým nebem se ale mnohé mění… Román plný vykřičníků, otazníků a nedořečených vět je velice oddechovou četbou pro ženy, které nevědí, co s dlouhými zimními večery.
(kde)
Tejkalová, Jiřina: Můj řecký rozvod. Nakladatelství Hejkal, Havlíčkův Brod 2007. 188 stran.
Kniha LET LET představuje svébytné „kolážované memoáry“ Hiršala a Grögrové, mapující 50. a 60. léta 20. stol. Prolínají se v nich vzpomínky obou umělců, jejich deníkové zápisky, ukázky z děl překladových či vlastní prozaické nebo básnické tvorby, dále dobové zprávy z tisku aj. Tuto mozaiku spolu sestavovali v letech 1970-1985. Poprvé vyšla v samizdatu v 80. letech, poté po částech v letech devadesátých. Nyní vychází poprvé v úplném znění. Dozvídáme se v ní o soukromém, pracovním a uměleckém životě umělců z perspektivy obou, přičemž často nevíme, která je čí – autoři záměrně neuvádějí svá jména pod jednotlivými ukázkami a výpověďmi, pouze gramatický rod a občasné oslovení prozrazují pisatele. Perspektivy se navíc nestřídají pravidelně. Toto rozhodnutí je pro nezasvěceného někdy iritující, zároveň se v něm však odráží zvláštní spojení Hiršala a Grögrové, kteří jako by byli jednou osobou.
(haj)
Josef Hiršal, Bohumila Grögrová: LET LET. Torst, Praha 2007. 1046 stran.
Supermarket sovětských hrdinů, nejnovější sbírka textů Jáchyma Topola, nabízí mnoho nových možností, jak nahlížet na jeho práci. První próza dala jméno celé sbírce, následuje Zlatá hlava a existenciální povídka Výlet k nádražní hale. Dále filmový scénář Karty jsou rozdaný se smyslem pro neměnnost osudu, dramatický text Uzavřeno, mluvící o lidské odpovědnosti. A nakonec divadelní hra Cesta do Bugulmy. Texty jsou z let 1999 až 2006, což vysvětluje jejich tematickou rozrůzněnost. Na druhé straně v knize (i o jejích jednotlivých částech) působí soudržná kompozice textů, které nesmlouvavě předkládají autorovy i nejšílenější vize.
(ac)
Topol, Jáchym: Supermarket sovětských hrdinů. Torst, Praha 2007. 234 strany.
Rakouský držitel řady literárních cen Martin Pollack se ve svém dokumentárním románu vydává po stopě muže, jehož tělo bylo nalezeno roku 1947 v bunkru u Brennerského průsmyku v Itálii. Pátrání odhaluje, že vztah mezi autorem a mrtvým sturmbabannführerem SS je mnohem těsnější, než by si autor zpočátku přál. Cesta za identitou a skutky záhadného muže je totiž cestou k vlastním kořenům. Pollack střízlivě, bez jakéhokoliv patosu a především odvážně popisuje, jak se ideologie odrazila v životě a činech jeho vlastní rodiny. Takový způsob svědectví vzbudil v Rakousku právem velkou pozornost.
(ina)
Pollack, Martin: Mrtvý v bunkru. Zpráva o mém otci. Překlad: Petr Štědroň. Nakladatelství Host, Brno 2007. 200 stran.
Ve své nejnovější knize vypráví Per Olov Enquist, švédský prozaik a dramatik, o Blanche Wittmanové, proslulé pacientce J. M. Charcota, a Marii Curie-Sklodowské, dvojnásobné laureátce Nobelovy ceny. Stejně jako v jiných dílech vychází spisovatel ze skutečných událostí, stejně jako jindy zachází s faktografickým materiálem volně. Realita a fikce se prolínají, pravda je podružná. Osmi zpěvy zní mollový příběh lásky - citu, který dokáže rozsvítit život, ale také bolestivě ranit nebo zabít. Krutý zpěv nevypočitatelného, modře světélkujícího citu.
(vir)
Enquist, Per Olov: Kniha o Blanche a Marii. Překlad: Zbyněk Černík. Nakladatelství Host, Brno 2007. 222 stran.
LitENky č. 1/27, roč. 2007/2008
(25. 10. 2007, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2007
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2017