Potkáme se u Továrny
Medvědi se potkávali u Kolína, obyvatelé Prahy se scházeli pod „vocasem“, teď máme pro setkávání továrnu!Barbora Klimtová
Začnu zeširoka! Pamatujete si návštěvu řeznictví, kde nad pultem visel obrovský plakát krávy s popisky, co je na jejím těle přední, zadní, co kližka atd.? Podobná kráva se v minulých dnech stala logem Meet Factory, nového kulturního centra na pražském Smíchově. A proč zrovna ono „rozporcované“ zvířátko? Protože Meet Factory byla v dobách dávno minulých Meat Factory, tedy továrnou na maso…
Ptala jsem se studentů, pracujících, náctiletých i třicátníků, co jim říká pojem Meet Factory. Je s podivem, že humbuk kolem otevření tohoto prostoru skoro nikdo z nich nezaznamenal. Dokonce jsem dostala od mladého sympatického muže, podle svých slov milovníka kultury, i takovouto odpověď: „ Meet Factory? To je nějaká nová seznamka?“
Chyba lávky! Rozsáhlý prostor bývalé továrny poskytuje zázemí pro výtvarníky, tanečníky, muzikanty i milovníky literatury a divadla. Nápad na vybudování kulturně vzdělávacího prostoru se zrodil v hlavě výtvarníka Davida Černého. Spolu s Alicí Nellis a Davidem Kollerem založili obecně prospěšnou společnost Meet Factory, která celý projekt zastřešuje. Najdete tu ateliéry, galerii, nahrávací studio, internetové radio, grafické studio, knihkupectví a studovnu. Pokud jste ze zahraničí, Meet Factory vás i ubytuje. Architekti zde nakoupí, multifunkční sál nadchne tanečníky i herce, právě pro jejich zkoušky a představení je určen. Pořádají se zde koncerty a nechybí ani kinosál. Podrobnosti o ateliérovém programu, pronajímání sálů a ubytování najdete na stránkách MF.
Do Meet Factory jsem se poprvé podívala v sobotu 27. 10., britský písničkář James Harries tady zakončoval světové turné. Už jen cesta tam je volba – u Lihovaru se musíte rozhodnout, jestli budete rychlí a možná mrtví a vezmete to dírou v plotě a přes několikery koleje, nebo budete opatrnější a koleje obejdete. Pak už máte nadohled oprýskanou budovu, po jejíž fasádě se prohánějí červené bouráky – dílka Davida Černého. A tak vejdete dovnitř, otlučené stěny, evidentně nová betonová podlaha, nikde žádný nábytek, jak jste zvyklí z pražských klubů, jen neumělé malůvky na zdech. Syrová atmosféra způsobuje, že si připadáte jako na nějakém zakázaném místě. Tento pocit jsem nesdílela sama. Zlatka Mývalová, holka s blond vlasy a zářivě žlutým kabátkem, mi to potvrdila. „Tohle prostředí je fakt drsný, až mě překvapilo, že záchody splachujou. Hodily by se sem víc suchý,“ řekla mi. Prostředí sice nevypadá dvakrát vlídně, zato zaměstnanci jsou přímo roztomilí. Nejenže nás nikdo u vstupu neprohledával, abychom nevnášeli do sálu něco nepovoleného, on dokonce žádný vstup neexistoval a člověk volně prošel. Asi po dvaceti minutách, když jsem u baru usrkávala vínko, přišel menší chlapík s vrabčím hnízdem na hlavě a stydlivě se zeptal: „Ehm, slečno, omlouvám se, ale nemohla byste jít dopředu zaplatit, my jsme zapomněli předtím vybírat vstupné.“ Už dlouho se mi v žádném pražském klubu, galerii nebo sále nestalo, aby mě někdo poprosil o zaplacení, a ještě se bál, aby mi to nějak nevadilo. Meet Factory má zkrátka jiný přístup! James Harries využil syrovosti prostoru ve svůj prospěch a naplnil ho neuvěřitelnou atmosférou něhy i radosti, bavil publikum a podařený večer shrnul lámanou češtinou: „Já jsem strašný, strašný… to… štastný!“ A musím se přiznat, že já byla taky!
Místo, které dřív naplňovaly jen čtvrtky mrtvých zvířat, se dnes snaží přetékat kulturou a příležitostmi pro její obdivovetele. Takový prostor Praze chyběl. Doufám, že si ho najdete a příště se potkáme u Továrny!
Meet Factory, ulice Ke Sklárně 15, Praha 5 – Smíchov, www.meetfactory.cz
Barbora Klimtová
LitENky č. 1/27, roč. 2007/2008
(21. 10. 2007, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2007
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-2009