Krize hodnot na Gymplu
Koho chytil Vorel za nos tentokrát?Kateřina Lundáková
Na stříbrných plátnech se poprvé 27. 9. 2007 objevil nový snímek Tomáše Vorla Gympl. Pokud se teď divák chystá do kina na film z prostředí střední školy, nejspíš si bude představovat teenagerskou komedii. Tento pocit umocňuje ještě fakt, že jednu z hlavních postav hraje Jirka Mádl. Naše očekávání je však narušeno.
Režisér Tomáš Vorel není žádný začátečník. Cesta z města nebo Skřítek nám vytvoří jasný obrázek o jeho umění ztvárnit pokroucenou podobu skutečnosti, vyhnanou do silných extrémů. Ani tentokrát se nespokojil jen s prvoplánovým námětem o partě kluků, kteří malují graffiti. Jeho nový film je oproti předešlým mnohem střídmější po stránce fantazijních smyslových vjemů, neodpustil si ale moralitu. Na plátně odkrývá problémy související se stavem společnosti, nedostatkem komunikace, který u mladých lidí, jejichž osobnost se právě formuje, může vést k patologickému chování. Jako spatřujeme svůj vlastní obraz na vodní hladině, tak se i v Gymplu zračí realita dnešních škol. Současně tak nutí k zamyšlení a bezprostředně po něm přichází pocit hořkosti.
Postavy jsou archetypální. Začnu u studentů, na nichž se tvrdě podepisuje puberta, z níž vyplývá i nedostatek motivace a ideálů. Jmenujme tedy. Petr Kocourek (Tomáš Vorel ml.) je z neúplné rodiny, žije s matkou alkoholičkou (Zuzana Bydžovská). Michal Kolman (Jiří Mádl) vyrůstá v diametrálně odlišném prostředí. Jeho rodiče (Jan Kraus, Ivana Chýlková) jsou velmi dobře materiálně zabezpečeni. Na jejich synovi se to ale podepsalo spíše negativně. Jediné, co se pro oba stává vytržením z nudy školy a deprese doma je „malování“ a adrenalin s tím spojený. Petrova dívka Pavla (Martina Procházková) se díky „péči“ despotického otce (Tomáš Hanák) cítí zbytečná. Vede to u ní až k sebedestruktivnímu chování.
Z učitelského sboru jmenujme nejprve paní ředitelku (Eva Holubová). Je to tvrdá žena, snadno zkorumpovatelná. Dokáže pro peníze přivřít oči nad problémovým žákem. Pozoruhodný je i učitel Tomáš (Tomáš Matonoha). Jeho postava je kladná, jenže také působí nevyrovnaně a asi by se našel někdo, kdo by jeho chování hodnotil záporně. Snaží se žáky motivovat, není však jeho liberálnost až přemrštěná? Dále strnulý češtinář (Jiří Schmitzer), pro nějž jsou žáci zvěří, jíž nic nezajímá, ničeho si neváží.
Postavy jsou rozhárané, spíše je litujeme, nenacházíme žádnou, která by nám byla opravdu sympatická.
Ale není to zavádějící? Ve filmu tak více cítíme alarmující ukázku problémů těchto sociálních skupin, jenže se dostáváme dál od opravdové situace na dnešních školách. Zhlédneme tu sice extrémy, musíme si však přitom uvědomovat, že existuje i řád uprostřed chaosu, který film vynechává.
Druhá strana věci je také zajímavá. Myslím, že film je takto mnohem příznačnější a konkrétnější. Jazyk, kterým hovoří postavy, není složitý, ale odpovídá prostředí. Celý film je velmi realistický, autentický a sdělný. Je téměř jakýmsi dokumentem, i když nemá jeho formu. A právě proto vše by byl, podle mého názoru, velmi sugestivním a poučným materiálem učitelům i rodičům. V mnohých případech by rozumným lidem osvětlil psychologicko-sociologické jevy, které se jich týkají, a možná i někoho přiměl k jejich řešení.
Gympl (ČR 2007, 105 minut), premiéra 27. 9. 2007
Režie: Tomáš Vorel
Hrají: Tomáš Vorel ml., Jiří Mádl, Eva Holubová, Tomáš Matonoha, Jiří Schmitzer, Milan Šteindler, Martin Zbrožek, Tomáš Vorel, Zuzana Bydžovská, Tomáš Hanák a další.
Námět a scénář : Tomáš Houška, Tomáš Vorel, Pavel Nosek
Kamera: Marek Jícha
Střih: Marek Jícha, Tomáš Vorel
Zvuk: Jiří Melcher
Hudba: Wich, Indy & Wich, Super Croo, Tomáš Matonoha
Kateřina Lundáková
(13. 10. 2007, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2007
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1996