Knihy redakcí prolistované
Redakce LitENek
Kouzelná atmosféra Prahy, její tajemství a záhady byly pro české umělce inspirací odpradávna. Patřili k nim i spisovatel František Langer a malíř a ilustrátor Cyril Bouda. Jeho krásné ilustrace doprovázejí nové vydání Langerovy knihy Pražské legendy, které poprvé vyšla v roce 1956. Autor se v knize vyznává z hluboké lásky k rodnému městu, které je pro něj "nejkrásnější na zeměkouli". Hrdinou legend je prostý Pražan, který na sebe bere různou podobu, ať vodníka či sochy na Karlově mostě. (kk)
Langer, František: Pražské legendy. Ilustrace Cyril Bouda. Knižní klub, Praha 2007. 96 str.
Co se stalo s odkazem „jižanské renesance“, jejímž nejznámnějším představitelem byl William Faulkner? Navazují moderní spisovatelé na tradici, nebo se naopak snaží vymanit se z kulturních pout regionu? Na tyto a další otázky se snaží odpovědět právě vycházející soubor dvanácti próz od autorů amerického Jihu. Českému čtenáři pravděpodobně neznámí spisovatelé jsou ve výboru představeni nejen vlastním dílem, ale i stručným medailonkem, takže si lze jednotlivé prózy zasadit do širšího kontextu. (kde)
Vypravěči amerického Jihu. Uspořádali Marcel Arbeit a Jakub Guziur. Paseka, Praha a Litomyšl 2006. 304 str.
Básnická prvotina mladé českobudějovické básnířky Marcely Pátkové obsahuje básně znatelně ovlivněné poezií Vladimíra Holana (k němuž se ostatně autorka v některých svých textech explicitně hlásí). Její holanovské aktualizace jsou obohaceny motivy ženství, často vyjádřenými s až naturalistickou expresivitou ("A sliznice menstruující ženy / na kraji talíře zaschlá dvojím / připodobením zázraku s rybami / a chlebem. Už nemáš hlad?"). Ženská sexualita se v pojetí této básnířky nezvykle prolíná s křesťanskou spiritualitou. (hol)
Pátková, Marcela: Bylas u toho.... Host, Brno 2006. 96 str.
Waltari, kterého čtenáři po celém světě znají především jako autora historických románů ze starověku a středověku, se v románu Tanec na hrobech (česky publikován poprvé) věnoval domácí látce a do historických událostí v roce 1809, kdy se rozhodovalo o dalších osudech Finska, zasadil milostný příběh mezi ruským carem Alexandrem a dcerou finského venkovského šlechtice Ullou. Alexandr je v románu líčen nejen jako vášnivý milovník, ale také jako vypočítavý politik, který pro svůj úspěch udělá cokoliv. Samotné Finsko se pak stává součástí jeho říše a nastupuje cestu ke kulturnímu a společenskému rozvoji, která vyústí v osamostatnění o dalších sto let později.(ms)
Waltari, Mika: Tanec na hrobech. Přeložila Markéta Hejkalová. Hejkal. Havlíčkův Brod 2007. 208 stran.
V červnu 1965 vystoupil tehdejší divadelní dramaturg a člen redakční rady literárního měsíčníku Tvář Václav Havel s kritickým projevem na konferenci Svazu čs. spisovatelů, po němž následovala zlobná reakce mocenských špiček vyjádřená nekompromisním útokem v stranickém ideologickém časopisu Nová mysl. Náchodský středoškolský pedagog Aleš Fetters zareagoval polemickým článkem, který zaslal redakci Literárních novin. Zároveň oslovil V. Havla dopisem, v němž svůj postup vysvětluje, a to byl počátek drobné korespondence v následujících letech. Dobové okolnosti a ovzduší snah o kritiku režimu, umožněnou politickým uvolněním v 60. letech, přibližuje Aleš Haman. Jako literární kritik a historik byl sám aktérem prosazování názorové plurality střetávající se s oficiální a dogmatickou marxistickou linií. Epizoda z 60. let mimo jiné dokládá Havlův trvalý a neohrožený zájem o to, aby kulturní osobnosti vyřazené režimem z veřejného života přišly opět ke slovu.
Vydává Arsci, váz., 120 s., cena 175 Kč
(18. 4. 2007, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2007
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1948