Poetické okénko

Izabela Balonová, Karla Bernasová

IZABELA BALONOVÁ
Fialová světla
I.
Veřejnost zatleská
Všem úchylům
Kteří zapomněli onanovat
Na párty pokrytců
Vyděrači se opijí
Sebeklamy a kulkami
Tajných agentů
Dnes se podávají čerstvě
Vystřelené mozky.
Doporučuje se protřepat
A pak zamíchat.
Aktivisti greenpeace
Přikovaní k šampaňským
Vrtům ropné pyramidy
Ztratili klíče od svých
Pout
Prasklé kondomy dělají
Prostitutkám pasáky
Ale jinak je venku
Krásný podzimní den.
NEMYSLÍŠ?
II.
V kolébce duše
Usínám
Možná, že mě nepotkáš
Na cestě
Dítě v lůně
Se vzpouzí osudu
Novorozeněte
Odcházím do fialova
Bez menších problémů
Jsem skládkou ostatních
Životů
Se lekám sebe
Bez toho vím,
Světlo je všemi barvami
Kontrastem všebarevné tmy.
Odpuštění hledám
V nekonečné krutosti
Svých kožených bot.
TEREZA VERECKÁ
Prodejná
Jako bys po nocích vykrádal úly:
Chuť byla silnější , než všechna žihadla.
země se otřásla, světy se hnuly,
ráno´s mi zaplatil, já tiše vypadla...
Hluboko v depresi
kořeny zaryta
poslední paprsek
prosvítá
nejspíš se pomalu
zarejvám do země
Nic už mě neděsí.
Téměř nic
kromě
mě…
KARLA BERNASOVÁ
Někdy to ještě cítím
Je to jako když
se někde léta kouřilo
a kouř z cigarety zaleze do záclon.
Nejde to vyvětrat.
Někdy to ještě zraní.
Jako když
rozbije se sklenka
a malé střípky zadrhnou se v koberci.
Bodají do nohou.
Někdy je to i vidět.
Když
rozliješ červené víno
můžeš to prát snad tisíckrát.
A stále je to poznat.
Někdy
připadám si jak opotřebovaná schránka
na opotřebovanou duši.
Nese známky těch co tu byli,
a odešli.
Někdy jsou poznat.
Jako světlé obdélníky na stěnách pokoje
v místech
kde visely obrazy...

(13. 5. 2006, 12:00)

© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2006
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1555