14x fantazie po slovensky
Miroslava Kazdová
Slovenská původní tvorba si v českých literárních vodách hledá své místo dosti těžce. Je to trend poněkud překvapivý po tolika letech společného soužití, ale realita je taková, že po roce 1993 slovenské literatury (a nejen literatury) z českého kulturního prostoru spíše ubývá. Nechejme stranou otázku překladů ze slovenštiny do češtiny, faktem zůstává, že slovenská literatura – a to jakákoliv – se do ruky českým čtenářům dostává pramálo.
Čítanka slovenské prózy nazvaná 14 ostrých je tak jednou ze světlých výjimek, jak se tuto skutečnost pokusit pozvolna měnit. Antologie vyšla letos jako čtvrtý svazek edice Gutenbergova čítanka po čítance Britské, Africké a Francouzské. Jako pátá v pořadí již vyšla Německá a chystá se Americká čítanka.
Editor slovenského svazku Kornel Földvári nás v předmluvě obeznamuje, jakým klíčem vybíral zastoupené texty, nebo spíše autory textů. Po dlouhém zvažování se rozhodl v čítance představit tzv. „krowiakovskou generaci“. Jde o současné píšící spisovatele, vrstevníky (rozptyl doby narození je od 1956-1976), které spojuje vztah k ironii, mystifikátorství a černému humoru. Pojmenování „krowiakovská“ má původ v originálním neobrázkovém komiksu o Rogeru Krowiakovi, který vyšel i česky (2002, nakl. Petrov) a je společným dílem 13 autorů. Do čítanky zařadil editor čtyři z nich (zakladatele Petera Pišťanka a Dušana Taragela, dále pak Viliama Klimáčka a Rada Olose). Čtrnáctku doplňují (nám málo známá) jména jako Balla, Václav Pankovčín, Silvester Lavrík, Tomáš Horváth, Marek Vadas, Michal Hvorecký, Pavol Rankov a ženské autorky Jana Beňová, Jana Juráňová a Daniela Kapitáňová.
Jak už bylo řečeno, spojovacím článkem antologie je podobné přistupování k literatuře, ve které vidí autoři především možnosti. Možnosti si hrát, možnosti odpoutat se od reality a vstoupit do úplně odlišného světa, kde se například sen může stát skutečností a naopak (Václav Pankovčín, Dnes se ti nezdám), kde je život utkán ze sedmi provazů (Jana Beňová, Kam v Bratislavě) nebo kde je běžné zajít si na kurz dobrého sexu (Dušan Taragel, Kurz). Některé povídky zůstávají více „při zemi“: příběh topiče v hotelu Ambassador (Peter Pišťanek, úryvky z románu Rivers of Babylon), jízda vlakem mladého studenta (Rado Olos, Leopoldov a zpátky), „Malá noční příhoda“ známého zastánce lidských práv (Jana Juráňová) či deníkový záznam jednoho absurdního, nešťastného osudu (Daniela Kapitáňová, 1920-1996). Futuristická povídka jak má být nám s originalitou a vtipem představuje, jak dopadne literární kritika v daleké budoucnosti (Michal Hvorecký, Zvěstování), zatímco Marek Vadas (Proč se smrtka směje) se ve čtyřech příbězích pouští do hororových zkratek. Povídka Hrob (Balla) mísí prvky science fiction a absurdity, podobně jako Tomáš Horváth v povídce Zrurirorizozi, který dodává navíc paranoidní stavy bezejmenného hrdiny, takže čtenář už se může jen kochat, kam až se dostane, udrží-li krok. Asociacemi a mnohomyšlenkovou nápaditostí je naplněn Klimáčkův románový fragment Váňa Krutov. „Mind the gap,“ opakuje Panenka ve stejnojmenném příspěvku Silvestera Lavríka, když ji nevidomý manžel z nešťastné lásky úmyslně vypustí v horké vaně a pak pláče slzy, které draze prodává. S láskou a smrtí pracuje i Pavol Rankov (Fotografie), dává však svému odsouzenci na samotce k dispozici pouze fotografii ženy a vykoupení.
Kvality antologie jsou především v různobarevnosti. Čteme-li román, soustředíme se mimojiné na děj, na zajímavou kompozici a působivé provedení. U souboru povídek, kde jsou možnosti omezené rozsahem, je to potom nápaditost námětu a schopnost podat onen nápad v ucelené a nerozbředlé formě, co čtenáře upoutá. To se podle mě některým povídkám slovenských autorů povedlo splnit lépe (např. Zvěstování, Leopoldov a zpátky, Kurz, Mind the gap), jiným o něco hůře (Hrob). Často však záleží jen na vkusu čtenáře, který námět se pro něj stane přitažlivější. V každém případě se tu předvedla skvělá plejáda různých vyprávěcích postupů vedle práce s humorem, ironií a satirou, stejně jako s mnohoznačností života a kladením si základních lidských otázek.
Na závěr nutno dodat několik dokreslujících poznámek: kniha kromě užitečných medailonů jednotlivých autorů obsahuje ještě seznam slovenských časopisů vycházejících v Čechách (celkem 3), výběrovou bibliografii děl slovenských autorů, která obsahuje tituly vydané v České republice od roku 1992 (31!) a stručné medailony překladatelů a editora Slovenské čítanky.
Miroslava Kazdrová
Kornel Földvari (ed.): Slovenská čítanka 14 ostrých. Praha, Gutenberg 2005. 240 s. 199 Kč.
LitENky č. 1/17, roč. 2005/2006
(6. 11. 2005, 12:00)
© Literární novinky (http://litenky.ff.cuni.cz/) 2005
článek naleznete na adrese http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1269